Ačkoliv máme již úterý a většina trhů v Evropě dokonce naposledy aktivně obchodovala ve čtvrtek večer, tak se nelze nevrátit ke konci minulého pracovního týdne, který přinesl důležité impulsy jak z domácí, tak zahraniční scény.
Proberme si to hezky chronologicky, takže začněme zápisem z jednání bankovní rady, kde se objevila větička o tom, že centrální banka (kromě cíleného oslabení koruny) nevylučuje použití dalších nekonvenčních nástrojů k tomu, aby dále uvolnila měnovou politiku. To si překládáme tak, že v bankovní radě začala diskuse o nástroji, který je nyní používán v řadě západoevropských centrálních bank. Těmi jsou záporné oficiální úrokové (depozitní) sazby. Zdali k něčemu tak extrémnímu nakonec ČNB přikročí, není vůbec jisté a my se tomuto tématu budeme podrobně věnovat v našem novém výhledu na korunu, avšak již jen zahájení této debaty může mít jasné tržní implikace. Za prvé jsou úvahy o záporných úrokových sazbách jednoznačně dobrou zprávou pro české dluhopisy a za druhé je to minimálně krátkodobě horší zpráva pro korunu.
Pojďme k americkému trhu práce, který v březnu vytvořil “jen” 125 tisíc nových pracovních míst, což bylo vzhledem k očekávání a hlavně předchozím silným datům velké zklamání. Březnový údaj “payrolls” v zásadě zapadá do ostatních “tvrdých” dat z prvního kvartálu, které byly rovněž slabší. Na druhou stranu americký trh práce si celkově stojí velmi dobře, když povzbudivě vypadá jak pohled na nízkou míru nezaměstnanosti, tak především na růst reálných mezd. I proto z jednoho čísla nedělejme fatální závěry, byť sázka na červnový růst sazeb Fedu se zdá být nyní hodně riskantní. Ještě riskantnější se nám však jeví šanci na utažení měnové politiky Fedu vinou jednoho měsíčního údaje pro letošek zcela odpískat.
A jak tento týden? V centru pozornosti budou dvě události: jednak start kvartální výsledkové (podnikové) sezóny v USA a jednak pokračování řecké ságy. Ta bude přitom opepřena tím, že namísto toho, aby řecký premiér intenzivně jednal o záchranném balíku v Bruselu, vyráží jednat s Vladimirem Vladimirovičem Putinem do Moskvy. Uvidíme, co z toho Řekům (u)kápne, minimálně jedovatá slina na adresu věřitelů na Západě.
Region
Polskému zlotému i maďarskému forintu se i nadále daří a atraktivitu trhů s vyššími sazbami v pátek podpořil i americký trh práce, který dopadl hůře, což naznačuje posunutí růstu amerických úrokových sazeb. Naopak českou korunu zřejmě nečekají lehké časy. V pátek ji ještě podpořily lepší než očekávané maloobchodní tržby, ale zároveň ze zápisu ČNB vyplynulo, že pro návrat k inflačnímu cíli ČNB nemůže vyloučit ani použití dalších nekonvenčních nástrojů. To by pro korunu byla jednoznačně negativní zpráva.
Tento týden nás čeká několik zajímavých statistik. Trh bude bezesporu nejvíce sledovat českou a maďarskou inflaci a také jejich výsledky průmyslové výroby. Kromě regionálních událostí náladu na trzích bude ovlivňovat i zdaleka nekončící vyjednávání Řecka s jeho věřiteli.
Dluhopisy
Dluhopisový trh se vypořádal se slabými payrolls velice rychle. Zatímco v pátek šly kvůli nim výnosy na deseti letech o 8 bps dolů, v pondělí vyskočily prakticky stejně rychle nahoru. Trhy pravděpodobně (podle našeho názoru správně) věří, že březnové číslo je ojedinělé a soustředí se na pozitivní několikaměsíční průměry a příznivé výsledky mezd.
V tomto týdnu bude důležité sledovat start americké výsledkové sezóny. Jakékoliv zklamání by pravděpodobně hrálo dluhopisům do karet. V eurozóně budou investoři dál sledovat vývoj okolo Řecka a zajímat je bude i série únorových tvrdých čísel z Německa (především průmysl a zahraniční obchod).
Investiční disclaimer