Zkušenosti firem i českých úřadů jsou při čerpání dotací z EU díky několika letům praxe větší. I přesto podle Jakuba Tomaštíka, ředitele ČSOB EU Centra přes 50 % českých firem o žádnou pomoc z EU dosud nepožádalo kvůli tzv. demotivátorům. Problémem je také příprava a kvalita zpracovaných žádostí o podporu.
Patria Online: Mají firmy při žádostech o podporu z EU velká očekávání?
Po téměř deseti letech má už většina domácích firem nějaké zkušenosti s čerpáním peněz z EU. Firmy si stále více uvědomují, že peníze z EU nejsou zadarmo. Vědí, že když získají prostředky z EU, budou muset být otevření, transparentní vůči nejrůznějším kontrolním orgánům. Také to, že budou muset čelit administrativní zátěži. Na druhou stranu, podpora pro české firmy byla velmi atraktivní – 40 % na investice pro velké firmy, 50 % pro střední. Nyní se míra podpory snižuje na 25 % ze způsobilé investice. Tím, že se pravidla pro poskytování dotací neustále komplikují navíc při nižší míře podpory, tak stále více firem zvažuje, zda se vůbec pustí touto cestou financování svých aktivit. Navíc se potvrzuje, že firmy jsou schopny pořídit plánované investice levněji, než když je musí pořizovat skrze komplikovaná a administrativně náročná pravidla spojená s výběrem dodavatelů.
Patria Online: Co české firmy odrazuje od toho, aby žádaly o větší podporu z EU?
Z nedávného průzkumu ČSOB vyplynulo, že téměř 50 procent firem o žádnou dotaci z EU dosud nepožádalo. Kvůli neinformovanosti si hodně firem myslí, že jejich obor podnikání a plánované investice jsou příliš obyčejné, než aby se na nějakou EU podporu kvalifikovaly, nebo že jsou příliš velké společnosti, aby mohly podporu získat.
Patria Online: Pokud vezmete v úvahu nové podmínky pro poskytování dotací, u jakých projektů dávají smysl?
Obecně řečeno u větších projektů, kdy pětadvacet procent podpory tvoří významnou částku plánované investice. V současné době evidujeme velký zájem o programy, kde podpora dosahuje 50 %. Co se týká zaměření, jde hlavně o projekty z oblasti výzkumu, vývoje, inovací, úspor energie apod.
Patria Online: Jak dlouho trvá kvalitní příprava projektu, na jehož podporu chce firma žádat dotaci z EU?
Kvalitní příprava projektu trvá jeden až tři měsíce. Je to relativně dost času, na druhou stranu se nám pečlivost vyplácí. ČSOB EU Centrum dosahuje úspěšnosti v získání dotací EU 95 %, což je na trhu výjimečná hodnota. Klienty se snažíme také vést k tomu, aby nešli cestou psaní desítek menších projektů, ale cestou jednoho kvalitního projektu, který bude zařazen v odpovídajících programech a skutečně realizovatelný.
Patria Online: Co může dobu přípravy projektu zkrátit?
Jednoduše je to připravenost a spolupráce klienta při zpracování dotační žádosti. Pokud má klient zajištěny některé věci dopředu, může to ušetřit spoustu času. Je důležité, aby měl na své straně jednu pověřenou a patřičně motivovanou osobu, která je zodpovědná za přípravu podkladů pro dotační žádost. Nejhorší je, když poradce získává od klienta neucelené informace. Tím se příprava komplikuje a zpožďuje.
Patria Online: Proč není ČR schopná, tedy i firmy, vyčerpat peníze, které EU na dotace k projektům dává?
Domnívám se, že některé programy byly nastaveny zbytečně komplikovaně. Dalším problémem je to, že díky silnému resortismu a komplikovaným pravidlům EU je velmi složité přesouvat peníze z jednoho operačního programu do jiného, kde je absorpční kapacita a úspěšnost v čerpání výrazně větší.
Patria Online: Prospěla by procesu schvalování větší spolupráce mezi odborníky a politiky?
V novém programovacím období, na jehož prahu právě stojíme, už to funguje jinak. Řídící orgány se snaží přípravu operačních programů konzultovat s odborníky. I na straně poskytovatelů dotačního poradenství vznikla Asociace pro Evropské fondy (APEF), která se snaží ovlivnit nastavení nových programů. A v České bankovní asociaci (ČBA) je také platforma pro kohezní politiku, která má podobné cíle a snaží se především o správné nastavení finančních nástrojů nové návratné formy podpory z fondů EU. Například se jedná o zvýhodněné úvěry a bankovní záruky, či kapitálové vstupy do firem.
Patria Online: Co by pomohlo tomu, aby české firmy žádaly o větší podporu z EU?
Myslím si, že by pomohlo přehodnocení celého systému. Když jako podnikatel dáváte do něčeho 75 procent vlastních prostředků, chcete dostat nejvyšší kvalitu za co nejlepší cenu. Firmy mají vypracované vlastní mechanismy na to, jak získat co nejvyšší hodnotu, za co nejméně peněz. Pravidla pro výběr dodavatelů jsou ale bohužel neustále v procesu zpřísňování a podnikatelům při výběru vhodných dodavatelů dost komplikují život. Ideální by bylo přejít na zcela jiný systém, který by byl administrativně jednoduchý, a zároveň by se jeho prostřednictvím dosáhlo požadovaného cíle transparentního výběru. Důvodem, proč se pravidla pro dotace neustále zpřísňují a komplikují je zřejmě předpoklad, že 25 % prostředků, které firmy dostanou jako dotaci, mohou nějak zneužít. Tato obava tak vytvořila administrativní a procesní martyrium, které firmy demotivuje. Pokud jim to velikost a efekty investice umožňují, podnikatelé stále častěji preferují získání podpory formou investiční pobídky, která je ve srovnání s EU fondy méně riziková a administrativně nezatěžující (podnikatelé nemusí administrovat výběrová řízení na dodavatele).
Patria Online: Co jsou v současné době největší komplikace, které odborná sdružení řeší?
Z pohledu financování projektů řešíme aktuálně různá pravidla pro zástavy a nastavení finančních nástrojů pro projekty EU. Aby byly EU projekty bez problémů finančně realizovatelné a ČR vyčerpala svou alokaci 23,8 mld. EUR, je potřeba, aby všechny operační programy umožňovaly financujícím bankám vzít dotovaná aktiva do zástavy. Bohužel ne všechny české řídící orgány si uvědomují, jak je to důležité-. Dalším podstatnou oblastí je nastavení finančních nástrojů. Ty by měly řešit tržní selhání a tržní mezeru, být komplementární k fungujícímu bankovnímu trhu a nikoliv jej duplicitně vytlačovat. Vidím zde ideální prostor pro podporu či financování subjektů, které jsou pro bankovní sektor problematicky financovatelné z důvodu vysokého rizika, krátké historie či nedostatečné kapitálové vybavenosti.
Patria Online: Mohou profesní instituce, jako je např. Asociace pro evropské fondy (APEF) reálně ovlivnit to, na co peníze z EU půjdou?
Profesní sdružení firem, jakým je např. Svaz průmyslu a dopravy ČR, nebo Hospodářská komora ČR, stály za tím, že se pro nové programovací období podařilo, aby podpora podnikání měla větší prioritu a větší objem prostředků než v minulém programovacím období. Je také velkým úspěchem, že dotace EU budou moci čerpat i velké podniky, což se v některých zemích, např. Bulharsku, prosadit nepodařilo. Díky podpoře velkým firem budou prosperovat i malé a střední podniky, které jsou na velkým podnicích coby dodavatelé závislé. Mohu potvrdit, že odborné asociace jako ČBA nebo APEF velmi intenzivně pracují na tom, aby alokace EU dotací pro podnikatele byla co nejsmysluplněji a nejefektivněji využita pro reálnou podporu podnikání a přinesla tak našim firmám skutečnou konkurenční výhodu.
ČSOB EU Centrum
Specializovaný útvar Korporátního a institucionálního bankovnictví ČSOB, který vznikl v roce 2004. Co do objemu vyřízených dotací a pobídek pro podnikatele v ČR zprostředkoval projekty ve výši 18 miliard korun.