Slavoj Žižek je slovinský filozof a jeden z nejodvážnějších levicových intelektuálů v Evropě. Nemá rád, když je nazýván profesorem a je pravda, že na univerzitách toho moc neodučí. Je po celém světě znám zejména díky svým článkům a knihám. Zařadit ho do nějakého konkrétního myšlenkového směru je složité. Je znám i pro svou kritiku globálního kapitalismu. V reakci na atentáty v Paříži začal poukazovat na propast mezi tolerancí západních zemí a nenávistí radikálního islámu vůči západnímu liberalismu.
V rozhovoru pro der Spiegel Žižek uvedl, že „novou revoluci bohužel nečeká“. Nepovažuje se ale za „bláznivého marxistu, který očekává konec světa“. Zoufalé situace v Evropě z něj podle jeho slov dělají komunistu. A dodává, že když byl přednášet v Jižní Koreji o krizi globálního kapitalismu, vysmáli se mu s tím, že jediný, kdo se nachází v krizi, je Evropa. „Domnívám se, že pocity nás Evropanů nejsou jen o tom, zda říci ano či ne kapitalismu. Jde o budoucnost západní demokracie. Na horizontu je něco temného a my už cítíme první závan větru,“ tvrdí filozof.
„Myslím si, že moderní kapitalismus funguje lépe bez plně rozvinuté demokracie. Vzestup takzvaného kapitalismu v rámci asijských hodnot, ke kterému došlo v posledních deseti letech, budí minimálně pochybnosti a otázky. Co když autoritářský kapitalismus čínského typu ukazuje, že liberální demokracie tak, jak ji známe, není podmínkou a hnacím motorem rozvoje, ale naopak ho brzdí,“ ptá se Žižek. Na námitku, že demokracie není cestou ke kapitalismu, ale pojistkou, která má eliminovat jeho slabé stránky, filozof odpovídá: „Pak ale musí být demokracie víc než jen svobodnými volbami. Svoboda volby může společnost zavést mnoha směry. V tomto smyslu jsem leninista.“ Lenin totiž podle Žižeka říkal: „Svoboda – ano, ale pro koho? Aby udělal co?“
Podle filozofa může docházet k tomu, že „růst osobní svobody maskuje ztrátu svobody společenské“ a dnes tak ztrácíme pojem o tom, kam nás společenský proces vede a v jaké společnosti vlastně chceme žít. Zároveň je jasné, že totalitární režimy nejsou schopny dlouhodobého přežití. „Jsem přesvědčen, že Evropu dnes potřebujeme více než kdy jindy. Představte si, jak by svět vypadal bez ní. Zbyly by Spojené státy s jejich brutálním neoliberalismem a takzvaný asijský kapitalismus s jeho autoritářskými politickými strukturami. A uprostřed Putinovo Rusko s jeho expanzivními choutkami. Ztratili bychom to nejcennější evropské dědictví ve formě demokracie a svobody vedoucí k rovnosti a spravedlnosti,“ uvedl Žižek.
Běžná demokracie vypadá podle filozofa tak, že většina voličů je spokojena s předstíráním svobody volby. Ve skutečnosti ale dělají jen to, co se jim řekne. Neexistuje cesta zpět ke komunismu, ale kapitalismus se blíží „nebezpečnému bodu nula“. Pomyslnými čtyřmi apokalyptickými jezdci zde jsou „klimatická katastrofa, evidentní důsledky biogenetického výzkumu, nedostatek regulace na finančních trzích a sílící sociální aparteid“. Nedostatek alternativ by ale podle Žižeka neměl vést k tomu, že se spokojíme se současným stavem. „Jedinou záchranou liberální demokracie je obnova levice. Pokud levice propásne svou šanci, poroste nebezpečí fašismu, nebo minimálně nových autoritářských režimů“, říká filozof.
Zdroj: Der Spiegel