Stále více jsou patrné obavy týkající se růstu americké a čínské ekonomiky, dalších rozvíjejících se zemí, ale i Japonska. Ani růst eurozóny nedosahuje vysokého tempa, přestože došlo k propadu cen ropy a oslabení kurzu eura. Lze najít nějaký společný faktor způsobující problémy ohledně globálního růstu, který se projevuje prakticky ve všech významných světových ekonomikách?
Jednou z možných příčin je pokles potenciálního produktu, který je patrný napříč globální ekonomikou. V některých oblastech, jako třeba v eurozóně a Japonsku, klesl potenciální růst na mimořádně nízké úrovně, příčinou je stárnutí populace a pokles tempa růstu produktivity. Reálný potenciální růst v USA, eurozóně, Japonsku, Číně a v rozvíjejících se zemích mimo Čínu shrnují grafy. V eurozóně a Japonsku se tento potenciální růst dokonce pohybuje blízko nuly:

Další možností je efekt nákladové konkurence – globalizace vede totiž k tomu, že jednotlivé země si konkurují zejména na základě nákladů a to vytváří tlak na mzdy. Příjmy jsou tak vychýleny směrem k ziskům, což se negativně projevuje na poptávce. Tento jev není patrný v Číně, kde vláda podporuje prudký růst mezd. Tlak na mzdy je ale jasně patrný ve Spojených státech, do určité míry v eurozóně, Japonsku i v rozvíjejících se ekonomikách mimo Japonsko.
Do třetice se na globálním růstu může negativně projevovat růst nejistoty. K němu přispěly opakující se krize (2008–2009 a pak 2011–2012), pád do recese, ke kterému došlo u japonské ekonomiky, zpomalení rozvíjejících se trhů a stagnace výrobního sektoru v Číně. Vysoká nabídka globální likvidity vede navíc k velkým pohybům kapitálu, což destabilizuje směnné kurzy. Zmíněná vyšší nejistota by se projevovala zejména na korporátních investicích. Jejich útlum je skutečně patrný hlavně v eurozóně a v rozvíjejících se zemích.
Zdroj: Natixis