Index Standard & Poor's 500 se už pár měsíců pohybuje bez jasného trendu, příčinou jsou vysoké valuace a tlak, který na zisky vytvářejí nízké ceny energií. K tomu se přidává vysoká návratnost zahraničních trhů. Jak je to s Nasdaq Composite Index? Ten před několika dny uzavřel na 5 065 bodech a překročil tak dřívější maxima března roku 2000. Trvalo tedy 15 let, než byl tento rekord pokořen, zatímco indexy Dow Jones Industrial Average a S&P 500 se dostaly na předkrizová maxima už před dvěma lety. Nasdaq tedy zaostával a otázka zní: Proč? Jde o důkaz toho, že hodnotové investování je lepší než sázky na růst? Že orientace na dividendy je lepší než investice do budoucího potenciálu firem? Nebo je ve hře ještě něco jiného?
Podle mého názoru zde hraje hlavní roli podstata dlouhodobých cyklů. Máme sice k dispozici pouze jedno či dvě století dat, i z nich se ovšem zdá, že se trhy pohybují v několika dekádách boomů a poklesů. Tento cyklus se liší od tradičního cyklického vývoje, který je mnohem kratší. Mezi lety 1966 a 1982 panoval medvědí trh, mezi lety 1982 a 2000 dlouhodobý trh býčí. Naopak 74% růst cen po propadu roku 1973 byl cyklickým býkem na dlouhodobém medvědím trhu.
Jde přitom o více než jen o umělé koncepty. Dlouhodobé trhy se totiž obvykle vztahují k nějakému klíčovému ekonomickému či sociálnímu jevu dané doby. Je to jasně patrné na období po druhé světové válce, inflačních sedmdesátých letech či naopak na růstových osmdesátých a devadesátých letech. Každé z těchto období mělo nějaký klíčový faktor a šlo tudíž o dlouhodobý cyklus. Klíčové jsou při posuzování cyklu valuační násobky – jejich výše (i relativně k jiným aktivům) a to, zda rostou, či klesají. Ochota investorů platit za dolar současných zisků toho totiž říká hodně o kolektivní psychologii na trhu.
Nyní se dostáváme zpět k otázkám ohledně vývoje na trhu Nasdaq . Proč tedy trval návrat k vrcholu 15 let? Krátká odpověď je jednoduchá: Tržní bubliny obvykle stáhnou posilování cen z budoucnosti do současnosti. Na konci dlouhodobého cyklu si totiž začne řada lidí všímat toho, kolik jiní na trhu vydělali a začnou počítat, o kolik oni přišli tím, že akcie nenakoupili. Pak se snaží nakupovat i při vysokých valuacích. Na trzích ale poměrně spolehlivě funguje návrat k průměru. Pokud jsou tedy akcie nakupovány za vysoké násobky, následná návratnost je nízká.
U PE je relevantní historický průměr kolem 15. Někdy ale na trhu propukne horečka a většina z nás není schopná se jí bránit. Adrenalin se valí proudem, všemu vládnou emoce. Pouze malá skupina investorů je schopná na tomto jevu vydělat a říká se jim kontrariáni. Když se Nasdaq blížil svému vrcholu, vynášel ročně 40 – 100 % namísto obvyklých 8 – 10 %. Taková návratnost ale znamená jediné. Prostě snižuje návratnost v letech, které přijdou po prasknutí bubliny. Klíčová otázka tak nyní zní: Jsou už všechny tyto excesy z dob technologické bubliny za námi a Nasdaq se může přidat k dlouhodobému býčímu trhu na DJIA a S&P 500? Je možné, že se to dozvíme pouze zpětně.
Autorem je investor Barry Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg