Írán je zpátky ve hře. Čerstvá dohoda se světovými mocnostmi (P5+1) na jeho jaderném programu ještě může být zastavena v americkém kongresu. Stejně tak se mohou objevit spory o tom, co se vlastně dohodlo. Pokud se ale nic takového nestane, čeká nás možná delší období nižších cen ropy, než se původně zdálo. V žebříčku zemí podle prokázaných zásob ropy totiž patří Íránu čtvrtá příčka. Ba co víc, vzhledem k jeho poloze jsou náklady na produkci ropy patrně velice nízké, hluboko pod náklady amerických těžařů “břidlicové” ropy. Není proto divu, že zprávy o námluvách Íránu s velkými ropnými společnostmi se začínají množit.
Vyhlídky na příliv další ropy na již tak přezásobený trh se tudíž vcelku přirozeně projevují na její ceně, která poklesla zpět pod 60 USD/barel (Brent). Je sice pravděpodobné, že dohoda se v krátkém horizontu na faktické bilanci na trhu nijak zvlášť neprojeví, neboť sankce stále platí. Nicméně v horizontu pár měsíců od jejich zrušení (hovoří se o začátku roku 2016) může Írán zvýšit produkci ropy o 500 tisíc barelů denně. A to není zanedbatelné množství. Kromě toho Írán patrně disponuje slušnou zásobou ropy (podle některých odhadů až 40 miliónů barelů) uskladněné na tankerech, která může být postupně vyvážena. Vyšší export by navíc doprovázela asi i poněkud agresivnější cenová strategie. Vždyť spotřebitele by bylo potřeba nějak přesvědčit, aby ropa, kterou koupí, pocházela právě z Íránu. Dosavadní politika Saúdské Arábie zároveň naznačuje, že se rozhodně nehodlá (vcelku pochopitelně vzhledem ke svým zkušenostem z 80. let) svého tržního podílu vzdát bez boje. Nota bene ve prospěch odvěkého regionálního rivala!
Z pohledu nabídky se zdá, že se naplňuje jedno z negativních rizik. A jak vypadá poptávka? Ani poslední zprávy z druhé strany trhu ropné býky asi dvakrát netěší. Při pohledu na prudký pád čínských akcií (i když po předchozím výrazném růstu) se na mysl opět vkrádá filmová otázka: Kde udělali soudruzi z Číny chybu? Ještě, že existuje americký řidič, který zpravidla slaví pokles ceny benzínu nákupem pořádného auta a návštěvou příbuzných z osmého kolena, byť bydlí i několik časových pásem daleko. I když kdo četl poslední měsíční zprávu Mezinárodní energetické agentury, tak má asi i ohledně tohoto bodu jisté pochybnosti. A k tomu všemu ještě to nešťastné Řecko…
Region
Regionální měny včera v návaznosti na větší šance na udržení Řecka v eurozóně vesměs posilovaly, i když tentokrát relativně málo. Zajímavé bylo především významné přiblížení se koruny k intervenční hranici ČNB. Pokud by jí koruna dosáhla, tak má banka prakticky neomezený zbrojní arzenál na obranu slabého kurzu. Obrana intervenční hranice by pravděpodobně v reálu vedla k zalití trhu novými korunami a dočasnému skokovému oslabení kurzu - odhadujeme o cca 30 50 haléřů. Vzhledem k pozitivním výsledkům českého hospodářství, malé šanci na další devalvaci a rostoucím přebytkům vnější bilance by ale eventuální ztráty koruny vyvolané skutečnými intervencemi měly být pouze dočasné.
Dnes je v regionu v centru pozornosti Polsko, kde bude zveřejněna míra inflace za červen. Očekáváme mírně nižší číslo než trh. Dopady na zlotý by však měly být malé.
Dluhopisy
Zklamání v podobě amerických maloobchodních tržeb za červen se včera podepsalo na amerických vládních výnosech, které se propadly o 5 bps. Dluhopisům patrně prospívala i íránská dohoda, která naznačuje možná dlouhodobější absenci (komoditních) inflačních tlaků, než se zdálo před pár měsíci. Obchodování na evropských dluhopisových trzích bylo ve srovnání s předchozími dny klidnější.
Dnes je v centru pozornosti hlasování o reformách v řeckém parlamentu a projev šéfky Fedu Yellenové v americkém kongresu. Kromě toho bude české ministerstvo financí nabízet v aukci dluhopisy s delší splatností. S jejich prodejem by nemělo mít problém.