Norsko: Cestu k oživení ekonomiky komplikuje ropný kolaps
Norská vláda se už bezmála dva roky snaží najít způsob, jak překlenout pokles výkonů petrochemie a napomoci růstu v ostatních odvětvích.
Cestu k účinnému řešení komplikuje pokles cen ropy, které jsou nyní ve srovnání s létem 2014 poloviční. Negativně dále působí nižší poptávka po těchto surovinách (výrazně zejména z Číny) i jejich globální přebytek: země OPEC zvýšily objem těžby, jiné státy se naučily těžit ropu a plyn levněji než dříve.
Vláda od převzetí moci v říjnu 2013 rychle identifikovala jako hlavní problém dalšího ekonomického rozvoje Norska dominanci příjmů z petrochemie a těžebního průmyslu. Výsledky expertních studií, které si nechala zpracovat, vládě potvrzují nutnost podpořit ostatní výrobní sektory a výzkum. Již nyní totiž výpadek ropných příjmů působí negativní makroekonomické posuny a změny na norském trhu práce.
Nejde přitom vůbec o to, že by zásoby ropy a plynu v norském šelfu rychle slábly. Naopak koncem července 2015 firmy Statoil a Total E&P Norge oznámily objev nového naleziště v Severním moři (pole Julius, sektor King Lear). Vrt provedla firma Maersk Gallant a velikost ložiska byla vypočtena v rozmezí 15–75 mil. barelů ropy. Jedná se o překvapivý nález v jedné z nejdéle využívaných těžebních oblastí (od začátku 70. let 20. století).
Nižší výkonnost norského hospodářství, závislého výrazně na příjmech z těžby surovin, ovlivňuje pokles, resp.stagnace současných cen ropy. Aktuální cena 50 USD/barel je nejnižší od začátku roku 2015 a poloviční ve srovnání s létem 2014. Norští ekonomové nepředpokládají, že by do konce roku cena vzrostla výše než na 60–62 USD/barel a v souvislosti s tím avizují, že investoři začínají opouštět komoditní burzy.
Souběžně s dopadem nižších prodejních cen ropy a plynu působí negativně nižší poptávka (výrazně zejména z Číny) a nadbytek těchto surovin v globálním měřítku: jiné země dokáží těžit ropu a plyn levněji než dříve; země OPEC zvýšily objem těžby.
Nižší produkce petrochemie a stagnující objem průmyslové výroby jsou hlavním důvodem rostoucí nezaměstnanosti v Norsku. Za červenec 2015 přišlo o práci 2,5 tis. osob, což znamená nejvyšší měsíční nárůst od r. 2009. Míra nezaměstnanosti dosáhla 4,3 % (118 tis. osob): nejvíce osob bez práce je ve věku 18–30 let a žijí v západním Norsku (tj. v oblasti těžby).
Studie zveřejněná začátkem srpna 2015 dokládá, že propouštění se výrazně častěji týká cizinců. Pravděpodobnost, že o práci v Norsku přijde cizinec, je třikrát vyšší než u etnického Nora. Zatímco Švédové se po propuštění typicky ihned vracejí do Švédska, Východoevropané bez práce, avšak s nárokem na pobírání sociálních dávek, v Norsku zůstávají.
Za měsíc červenec 2015 vzrostly ceny potravin v NO o 1,9 %, což je podle Ústředního statistického úřadu nejvyšší jednorázové zvýšení od konce 80. let 20. století (za VI–VII 2015 jde o nárůst o 2,9 %, za IV–VII úhrnem dokonce o 5,4 %). Ministryně potravinářství a zemědělství Sylvi Listhaug/ová informovala, že resort začne u prodejních řetězců v Norsku prošetřovat možné zneužití obchodního postavení a důvody růstu cen potravin. Konkurence v maloobchodě se ještě zúží: po odkupu značky ICA zůstanou v Norsku na konci r. 2015 pouze tři koncerny.
V období VI–VII 2015 dále rostly ceny nemovitostí (nejvíce v Oslu o 4 % na průměrnou cenu 50 451 NOK/m2, meziročně nárůst o 17,2 %). Vzhledem k nízkým sazbám z vkladů mnoho Norů volné prostředky investuje do nemovitostí. Hlavně ale nízké ceny hypoték (okolo 2,5 % p. a.) přibližují sen o vlastním bydlení řadě zejména mladých zájemců, kteří se neváhají zavázat k vysokým půjčkám na mnoho let. Zadlužení domácností a jejich vysoké paušální měsíční náklady na bydlení jsou rostoucí hrozbou stability ekonomiky.
Počet volných nemovitostí v Norsku je přitom dlouhodobě nízký stejně jako tempo výstavby nových bytů (29 tis. bytových jednotek v r. 2014), a proto ceny šplhají nahoru. Tento trend, který způsobuje přehřívání cen nemovitostí, ještě bude trvat. V červnu 2015 základní úroková sazba Norské banky klesla z 1,25 na 1,00 % p. a., což je nejméně v dějinách Norska, nicméně guvernér nyní nevylučuje ještě další snížení do konce roku 2015.
Vláda tyto jevy analyzuje a ohlásila, že na podzim 2015 předloží návrh daňové reformy. Dle dosud známých tezí se sníží sazby korporátní daně i daně z příjmu fyzických osob tak, aby jejich nové nastavení pomohlo hospodaření podniků i domácností.
Koncept reformy projednala dne 6. srpna 2015 ministryně financí Siv Jensenová se zástupci firem, odborů a zaměstnanců. Ti kritizovali, že dosud realizované daňové úlevy této vlády šly ku prospěchu okrajových daní (dědická, z velmi vysokých příjmů), zatímco úpravy, které by podpořily zaměstnanost (např. nižší DPH), vláda nenavrhuje. Vládě též doporučují, aby přišla s dosud chybějícím programem pro získání dlouhodobých investic ze zahraničí.
Ondřej Fér (s využitím materiálů Zastupitelského úřadu ČT v Oslu)
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz