Vymknou se nám technologie z rukou? Změny často probíhají v režii korporací

Moderní technologie se pro nás stávají natolik přirozenou věcí, že je přestáváme vidět. O to větší šok můžeme zažít ve chvíli, kdy se jejich revoluční potenciál naplno projeví. To se může týkat například trhu práce, kde zanikají místa pro střední třídu, říká Federico Guerrini, novinář, který o vlivu technologií píše pro časopis Forbes. Potíž podle něj může být i v tom, že jsou změny takřka výhradně v rukou korporací.

O revolučním potenciálu digitálních technologií ve vztahu v podstatě ke všemu se mluví takřka neustále. Je to jen nafouknutá bublina, nebo se svět zásadně mění?

O tom, že dochází k poměrně velkým a rychlým změnám, není pochyb. Není jednoduché to nějak kvantifikovat, protože jsme v samém centru dění. Možná proto některé věci přehlížíme, zatímco jiným věnujeme až příliš velkou pozornost. Nedávno jsem například četl o vynálezu telefonu. Šlo o něco tak převratného, že se té novinky lidé báli. I nyní můžeme mít pocit, že se věci mění velice rychle, a to ve vyspělém i rozvíjejícím se světě. Hledat historické paralely a dělat závěry je ale zatím těžké.

Pro uznávaný magazín Forbes pokrýváte technologické novinky a trendy. Jste tedy takzvaně u zdroje, vidíte za roh. Je podle vás současnost výjimečná?

Technologie zásadním způsobem mění věci, a nejen v technických oborech. Mají například i sociální dopady, ovlivňují to, jak jeden k druhému přistupujeme, jak měníme prostředí, ve kterém žijeme, a jaké možnosti sami sobě a nastupujícím generacím ponecháváme do budoucna. Jde o fenomény od e-governmentu po smart cities, technologie významně promlouvají v podstatě do všeho, co děláme. Otázkou zůstává, jak tento proces řídit. Kulturní změny totiž probíhají mnohem pomaleji než změny technologické. Musíme být opatrní, aby se nám věci nevymkly z rukou. Třeba takové sekvenování genomu toho nabízí opravdu hodně; něco je přitom nepochybně strašidelné, něco naopak velmi zajímavé a nadějné, například možnost léčit určité nemoci.

Co z toho, co se v poslední době v oblasti technologických novinek a trendů objevilo, patří svým potenciálem měnit svět a naše životy k absolutní špičce?

Věcí s revolučním potenciálem je teď kolem nás hodně. Příkladem je umělá inteligence (AI), bod zlomu, po jehož zdolání budou stroje dělat vlastní rozhodnutí. To zní jako sci-fi, nicméně ono to není tak, že bychom pracovali na nějakém monstru, které nás následně pozře. Někteří vědci a další odborníci ale mají obavy z toho, jaký bude mít příchod AI vliv na společnost, například na zaměstnanost. Již nyní je jasné, že mince jménem moderní technologie má – jako vždy – svůj rub i líc. Pokrok dává vzniknout novým pracovním místům, ale nemálo těch stávajících kvůli technologiím zároveň zaniká. To druhé se týká zejména pozic pro nekvalifikovanou pracovní sílu a míst, která tradičně obsazuje střední třída. Z pohledu nezúčastněného pozorovatele je to vzrušující, ale sociální dopady tohoto trendu mohou být nepříjemné.

Často chybí fundované diskuze o podobných věcech. Je to i proto, že se moderní technologie stávají natolik přirozenou součástí našeho života, že je přestáváme "vidět"?

Určitě. Právě o tom ostatně nedávno mluvil i šéf Googlu Eric Schmidt, který prohlásil, že internet "zmizí". Postupně chápeme ve stále větší míře jako samozřejmost věci, které pro nás byly donedávna převratné. Naše domovy například zásadně mění internet věcí, napříště budeme komunikovat například s kuchyňským zařízením a se spotřebiči s podobnou samozřejmostí, s jakou nyní používáme vodovod.

Pokud se nicméně vrátím k úplně první otázce, určitě se také ukáže, že mnohé, o čem se nyní mluví, jsou více či méně nafouknuté bubliny. Například u konceptu smart cities lze dnes jen těžko rozlišit skutečné záměry a realizovatelné plány od marketingu. Často se totiž něco objeví s palcovými titulky v médiích po celém světě, ale když se k tomu za rok nebo za dva vrátíte, často zjistíte, že se vlastně vůbec nic nestalo, že nic nevzniklo.

Vrátím se k AI, respektive k bodu singularity, kdy umělá inteligence zastíní tu lidskou. I část vědců, kteří pracují na AI, se tohoto okamžiku bojí. Sdílíte jejich obavy?

Svým způsobem ano. Tato otázka a oblast si zaslouží pozornost. Podle mě ovšem experti nemají přímo strach, ale obavy z toho, že se věci mění velmi rychle, takže máme často problém adaptovat se a vypořádat se změnami, které proběhly. Měli bychom proto projekty, na nichž pracuje například společnost Deep Mind, bedlivě sledovat a diskutovat. Nejsem si jistý, zda politici zvládají informovat lidi tak, aby se vědělo, co se děje. V této souvislosti bych mluvil o jistých obavách; nikoli z probíhajících změn, ale z toho, že jsou tyto změny v rukou korporací.

Nástup internetové totality? Technologičtí giganti o nás vědí vše a diktují pravidla hry