Pro západní výrobce luxusních alkoholických nápojů, oblečení, kabelek i dalších doplňků, kteří podnikají v Číně, se z čínského snu stává spíše noční můra. Propad na čínském akciovém trhu v posledním měsíci přispěl k pro luxusní společnosti nepříjemnému trendu – čínští spotřebitelé jsou, jak se trefně vyjádřil ředitel výrobce luxusních alkoholických nápojů Ricard, méně otevřeni k oslavování pěkných chvil.
Jisté je, že Číňané kupují a doma otevírají méně lahví francouzského prémiového koňaku Martell XO. Prodej lahví tohoto koňaku, které se obvykle prodávají za cenu okolo 150 a více dolarů, jen do června tohoto roku klesal v řádech dvouciferných čísel. Lépe se naopak dařilo levnějším verzím Martell. To ukazuje na odklon čínských spotřebitelů od nejluxusnějšího zboží k jeho levnějším variantám. Navíc data, která v poslední době přicházejí z Číny společně s překvapivou devalvací juanu naznačují jen další zpomalení růstu tamní ekonomiky.
Propad akcií a luxusní alkohol
A právě strmý propad na čínském akciovém trhu, který vyvolaly obavy o čínské ekonomické zdraví, představuje jen další úder nejen pro Ricard, pro který je Čína druhým největším trhem, ale i pro další luxusní společnosti s vysokou mírou expozice čínskému trhu. To vše v době, kdy se luxusní sektor začal konečně vzpamatovávat z tvrdého zásahu prezidenta Xi Jinping v roce 2013 proti extravagantním výdajům vládních úředníků. Ačkoliv prodeje konkrétně luxusního alkoholu v Číně se za poslední fiskální rok snížily o 2 procenta, šlo i přesto oproti 23procentnímu propadu z předešlého roku o značné zlepšení. Luxusní alkohol není však jedinou součástí trhu s luxusním zbožím, jejíž čínské tržby se neustále rapidně zmenšují.
Švýcarské hodinky
Propadem na čínském trhu výrazně trpí vývoz švýcarských hodinek, který se v červenci meziročně propadl dokonce o 40 procent. Změna spotřebitelského chování se odráží i na hodinkách, sektoru dražších modelů hodinek se tak tento propad dotkl podle informací Federace švýcarského hodinářského průmyslu mnohem více než například levnějších modelů za zhruba 200 švýcarských franků. Velmi citelný byl pro většinu luxusních výrobců včetně hodinářských značek propad prodejů v Hongkongu, kde některé luxusní značky přikročily k uzavírání butiků nebo novým vyjednáváním cen nájmů. Například výrobce hodinek TAG Heuer, vlastněný luxusním holdingem , oznámil v nedávné době záměr uzavřít jeden ze svých hongkongských obchodů právě z důvodu upadající poptávky v regionu.
Raketově rostoucí čínské výdaje na luxus a akcie
Většina světových výrobců luxusního zboží se v posledních letech stala více čí méně závislou právě na čínském trhu a hlavně velice štědře utrácejících čínských zákaznících. Jsou to právě Číňané, kteří představují 30 procent celosvětových výdajů na luxus, ještě před deseti lety jejich podíl na trhu byl přitom pouze 3procentní.
Vývoj posledních událostí v Číně tak nevyhnutelně vedl v posledních týdnech investory k výprodeji akcií západních společností z luxusního sektoru. Nejvíce zasaženy tak byly luxusní holdingy a Kering společně s výrobcem luxusních alkoholických nápojů Rémy Cointreau, ale i defenzivní značkou Hermes. V průměru jejich akcie klesly od 1. srpna o zhruba 13 procent. Švýcarský luxusní holding Richemont a britská se propadly o necelých 12 procent. Analytici se mezitím snaží vyčíslit, jak velký dopad na tržby luxusních společností lze v reakci na čínské události vlastně očekávat.
Čína versus USA
V současné době převládá názor, že zpomalování bude pokračovat v případě, že volatilita na trhu povede k obecnému poškození čínské ekonomiky nebo mezd. Naštěstí čínští spotřebitelé závisejí z hlediska tvorby bohatství daleko méně než například Američané na akciovém trhu. Navíc navzdory propadu z poslední doby je Shanghai Composite o téměř 45 procent výše než před rokem. Kdyby ke stejné situaci jako v posledních týdnech v Číně došlo v USA, dopad na výdaje na luxusní zboží by tak byl podstatně citelnější. Na druhou stranu, kdyby americký akciový trh rostl takovým tempem jako předtím ten čínský, nárůst výdajů na luxus by tomu daleko více odpovídal.
Výjimkou na poli luxusu je americký klenotník , který není tolik vystaven čínskému trhu jako jiní konkurenti a minulý týden tak ohlásil dvouciferný růst čtvrtletních tržeb. Podle je naprosto nepředvídatelné jak se propad cen akcií v Číně odrazí na výdajích Číňanů. Stejně tak jako bylo obtížné vyčíslit pozitivní dopad růstu akciového trhu v Číně na výdaje na luxus, je nyní takřka nemožné odhadnout negativní dopady jeho propadu v kombinaci s devalvací renminbi.
Luxus mimo Čínu
Jeden současný efekt plynoucí z čínských událostí je však jasný – až neuvěřitelných 75 procent čínských nákupů luxusního zboží se odehrává za hranicemi Číny. Vysoké dovozní clo na luxusní zboží zdražuje produkty v Číně natolik, že si tamní obyvatelé začínají zvykat dopřávat si luxusní výrobky na svých cestách například po Evropě. Tyto nákupy probíhají nejen osobně nebo online ale i prostřednictvím objednávek u nákupčích, kterým se říká “daigou”. Na nákupech kabelek a hodinek tak mohou ušetřit i 30 procent. Luxusní společnosti by tak možná měly utrácet více za rozvoj e-commerce než sítě kamenných obchodů v Číně. Právě investice do technologií jsou pro luxusní společnosti trendem, kterému by měly jít naproti. Navzdory krátkodobě negativnímu a bolestivému trendu je však dlouhodobý demografický vývoj v Číně pro luxusní výdaje příznivý.
Zdroj: FT