Ve chvíli, kdy se už už zdálo, že atmosféra zjitřená falšováním měření emisí NO2 při homolagaci dieselových vozů se začíná uklidňovat a automobilka i zainteresovaná veřejnost začínají klidněji dýchat, vynořila se nová Jobova zpráva, která znovu oslabila cenu akcií i důvěru trhů ve schopnost firmy vypořádat se promptně a srdnatě s příčinami i důsledky ostudného přešlapu.
Americká agentura EPA nově obvinila wolfsburskou automobilku z manipulace nejen výsledků měření emisí oxidu dusíku u dieselů s obsahem 1.2, 1.6 a 2.0 litru, ale i u vozů s třílitrovým motorem značek , a . Jako reakci na tato obvinění se rozhodlo zastavit prodej dieselové verze SUV Cayenne na americkém trhu.
To ale není vše. Následník Martina Winterkorna v čele koncernu , Matthias Müller, deklaroval při nástupu do funkce, že se „od začátku zasazuje o nelítostné a úplné objasnění toho, k čemu došlo. "…Je to bolestný proces, který však pro nás nemá alternativu. …Tím jediným, co u nás platí, je pravda,“ řekl Müller. Ať už to byla touha po pravdě, nebo pochopení, že šídlo v pytli neutajíš, mluvčí koncernu čerstvě vystoupil s přiznáním, že při homologacích vozidel nedošlo k „neregulérnostem“ pouze při zjišťování obsahu oxidů dusíku, ale i při měření emisí CO2. Manipulace se údajně týká zhruba 800 tisíc automobilů vybavených převážně - nikoliv ovšem výlučně - dieselovým motorem.
Negativní dopad této skutečnosti do hospodaření odhaduje automobilka na 2 mld. euro. Počet osobních vozů s podhodnocenými emisemi (a spotřebou) oproti dosud odhadovaným 11 milionům tak dále narůstá. Vyšší emise skleníkového plynu se údajně týkají i Škody Octavia TDI. Mezi benzinovými modely koncernu vykazují podezřelé výsledky při měření automobily s motorem vybaveným technologií vypínání válců.
Náklady, které koncern ponese v souvislosti s řešením emisní aféry, nemají pouze charakter sníženého objemu výnosů z prodejů automobilů (v první řadě dieselových a na americkém trhu). Žilou koncernu pustí též uvedení problémových motorů v již prodaných autech do bezvadného stavu, finanční plnění v důsledku prohraných soudních sporů, ale třeba i náhrada újmy kupcům koncernových aut v Německu, kteří v mylné víře v deklarovaný objem emisí CO2 odvedli fiskálu příliš nízké daně. A spekulovat lze i o zvýšených nákladech financování prodeje nových automobilů prostřednictvím banky , pokud by tato banka v důsledku další eskalace aféry měla přijít o část své bonity.
Příští pondělí bude ve Wolfsburgu dozorčí rada diskutovat o možných dopadech emisní aféry do hospodaření koncernu. V zájmu zachování tempa hospodářského růstu i tisíců pracovních míst v Evropě si nelze než přát, aby tyto dopady nebyly drtivé a aby z tovární skříně už nevypadl žádný další kostlivec. Jako důkaz oprávněnosti lidového rčení „Lügen haben kurze Beine“ bude snad současná lekce vedení dlouhou dobu postačovat.
Martin Kupka
Pozice: hlavní ekonom ČSOB
Martin Kupka je od roku 2002 ředitelem investičního výzkumu a hlavním ekonomem ČSOB. Vystudoval obor ekonomicko-matematické výpočty na pražské VŠE, postgraduální studium absolvoval na PgÚ ČSAV v Praze a GIIS v Ženevě. V první polovině 90. let přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd UK, byl ekonomickým poradcem ministra na MHPR ČR a působil jako makroekonomický analytik pro středoevropský region v NRI ve Vídni. Od roku 1995 do roku 2002 pracoval Martin Kupka jako vedoucí ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance, s výjimkou období 1999-2001, kdy řídil strategii a výzkum v pražské Raiffeisenbank.
Témata: přijetí eura, ekonomická transformace, hospodářská politika ČR a EU.