Většina z nás se určitě shodne na tom, že Brazílie prochází hlubokou krizí. Shoda na jejích příčinách už je ale menší. Pro řadu lidí leží prvotní příčina v politické oblasti a řešení tudíž spočívá také zde. Jde o optimistický pohled, který předpokládá, že pokud se uklidní politická situace, stačí už relativně mírné změny a vrátí se důvěra investorů. Tento názor se opírá o zkušenosti z období po roce 2000 a po roce 2010. Tehdy se dařilo snižovat míru chudoby a zvyšovat spotřebu. Bylo to ale také období rostoucích cen komodit a přílivu kapitálu. Řada analytiků z Brazílie i ze zahraničí se domnívala, že z Brazílie se už brzy stane vyspělá země a dávali ji za vzor udržitelného rozvoje.
Tuto udržitelnost testovala globální finanční krize. V zemi ale převládl pocit apatie a malé kritičnosti vůči populistické politice, snahy o potřebné reformy slábly. K tomu existují jasné důkazy toho, že dlouhodobé problémy jsou symptomem poklesu potenciálního produktu. Brazílie totiž čelí významným strukturálním překážkám, které jí brání dosáhnout vyššího tempa růstu. První a zřejmě nejdůležitější z nich souvisí s demografickým vývojem. Brazílie se blíží konci pozitivního demografického cyklu, který úplně skončí někdy v polovině dvacátých let. Přitom ani doposud nebyla schopna z dosavadního pozitivního demografického vývoje těžit. Reálné mzdy totiž rostly, míra úspor se snižovala a firmy konkurenceschopnost ztrácely namísto toho, aby ji zvyšovaly. K tomu přidejme prudký růst výdajů na sociální zabezpečení a na zdravotní péči.
Druhou strukturální brzdou je deindustrializace spojená s málo produktivním sektorem služeb, mizerným stavem infrastruktury, lidského kapitálu, nízkými investicemi do inovací a rozvoje technologií a s dominancí sektoru materiálů. Třetím negativním strukturálním faktorem je velmi nízký zájem o uzavírání obchodních a investičních dohod. Ten udělal z Brazílie jednu z nejuzavřenějších ekonomik na světě a izoloval ji od globálních výrobních vertikál.
Není tedy pravděpodobné, že by zlepšení v politické oblasti a schválení fiskálních opatření navrhovaných vládou mohlo výrazně zlepšit celkový ekonomický výhled země. Pro dosažení rychlejšího růstu musí Brazílie provést hluboké reformy, které zvýší produktivitu a konkurenceschopnost a podpoří investice. K tomu je nutno zmenšit státní správu a zároveň zvýšit její efektivitu. Nutná je zvýšená transparentnost vládních institucí a jejich zaměření na strategický rozvoj země. Chytré intervence jsou nutné v oblastech, jako je zdravotní péče, technologie, sociální politika a infrastruktura.
Brazílie měla už dávno použít nový model rozvoje. Čím déle bude prokrastinovat a zavírat oči před nutností změn, o to větší budou výzvy, kterým bude nakonec čelit. Politický konsenzus je jistě faktorem, který pomůže. K dosažení lepších zítřků ale stačit nebude.
Autorem je profesor ekonomie Jorge Arbache z University of Brasília.
Zdroj: BeyondBrics