Ruský prezident Vladimir Putin pronesl před několika dny svůj dvanáctý projev ke stavu země. Jeho vystoupení ukázalo, že chápe nutnost řešit domácí problémy namísto grandiózních a traumatických kroků v zahraničí. Zároveň je ale patrné, že ruský prezident stále nemá představu, jak Rusko z jeho ekonomických problémů dostat. Minulý rok v jeho pravidelném projevu zazněla tvrdá slova ohledně údajných pokusů Ukrajiny dostat se z ruského mocenského vlivu. K tomu Putin přidal revizionistická ospravedlňování zabrání Krymu a sarkastickou protizápadní rétoriku. Tentokrát se ale věnoval zahraniční politice mnohem méně. O Ukrajině se nezmínil vůbec, kritika USA byla omezená na jejich politiku na Blízkém východě. Ani Turecko nedostalo více než tři minuty času z hodinového projevu.
Největší část projevu byla tedy věnována domácím záležitostem. Pro optimisty je to dobrá zpráva. Poukazují například na to, že Putin zmínil uvolnění podmínek pro podnikání či důležitost svobodného podnikání. Ruský prezident dokonce uznal, že v roce 2014 bylo vyšetřováno téměř 200 000 případů souvisejících s podnikáním a činností firem. Z toho se k soudu dostalo jen 15 %, ale 83 % z vyšetřovaných osob ztratilo své firmy. „To znamená, že na ně byl vyvíjen tlak,“ řekl Putin s tím, že „to samozřejmě s ohledem na podnikatelské klima nepotřebujeme“. Prezident ale neřekl, co hodlá se systematickými problémy v ruské ekonomice dělat. Ignoruje například důkazy, které ukazují, že generální prokurátor a jeho kancelář jsou zkorumpováni zdola nahoru. Jde přitom o klíčové struktury v celém systému.
Putin zmínil čísla, která jasně ukazují, že si je vědom toho, jak ruské mocenské struktury fungují. Jejich cílem je často nějaký podnik získat a ne zastavit nezákonnou činnost. Už roky ale Putin tento stav toleruje, protože tito lidé mu pomohli dostat se k moci. A určitě na ně nezaútočí nyní, když se pustil do několika mezinárodních dobrodružství. Uznává však, že dva hlavní návrhy, které zmínil minulý rok, neuspěly. Slíbil totiž, že podniky budou čelit menšímu počtu kontrol ze strany státních institucí. Nedošlo ani k amnestii týkající se kapitálu, který v posledních letech opustil zemi.
Ruský prezident má velmi dobrou představu o tom, že ruskou ekonomiku čekají zlé časy. „Musíme být připraveni, že období nízkých cen komodit a možná i vnějších sankcí může trvat delší dobu. Pokud nic nezměníme, jen projíme své rezervy,“ řekl. Nicméně nepřišel s žádným plánem na změnu. Většinu svého projevu pouze promrhal hovorem o projektech investic do infrastruktury a sociálních projektech, které ale byly naplánovány už před recesí.
Putin dal optimistům falešnou naději, když ukázal určitou ochotu podívat se domů. Jeho moc totiž stále stojí na jeho vnější agresivitě. Rusové jsou realisty a nebudou žít v omylu dlouho. Ve svém carovi vidí zejména vůdce vojenských jednotek, které brání zem nutnou pro rychlý růst ruské populace. Instinkty jim říkají, že rozhodující je vojenská síla. Z tohoto pohledu byl poslední projev ruského prezidenta jen neuváženým krokem, přechodnou slabostí. Brzy se ale vrátí s řinčením zbraní, protože jinak si podporu Rusů kvůli slábnoucí ekonomice a sílící korupci neudrží.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg