V Bruselu se včera většina pozornosti točila kolem dohody EU s Tureckem. Ankara si přes nedávné razie proti novinářům může připadat silná v kramflecích - nevyslechla si prakticky žádnou kritiku a výměnou za pomoc s uprchlickou krizí si odváží příslib výrazné finanční pomoci, bezvízového přístupu Turků do Unie a urychlení přístupových hovorů Turecka. Ve stínu toho všeho tak trochu zůstala druhá důležitá schůzka - setkání zástupců EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k řeckému záchrannému balíku. A i zde se rýsuje podobné, ne-li větší drama.
Řekové mají představit reformy, které pomohou jejich rozpočtu do roku 2018 k primárnímu přebytku 3,5 % HDP. Boj se svádí o to, jak moc Athény přitlačit ke zdi. A zde se představy dost liší. Zatímco Angela Merkelová, která potřebuje spolupráci Athén v uprchlické krizi, je ochotna nad lecčíms přimhouřit oko, MMF je připraven hrát tentokrát tvrdou hru. I proto se poměrně výrazně rozcházejí ekonomické prognózy MMF a EU. Unie předpokládá, že i bez dodatečných reforem dosáhne Řecko v dohledné době lehkých primárních přebytků. MMF namísto toho čeká, že by řecký rozpočet zůstal v primárním deficitu okolo 1 % HDP. Chce proto vidět další tvrdé a pro Athény těžko skousnutelné reformy a současně výraznější odepsání/odpuštění mamutího řeckého dluhu, které zase v dnešní situaci doma horko těžko stráví Angela Merkelová. Reálně tak hrozí, že se MMF tentokrát rozhodne záchranného programu neúčastnit. To by byl ale pro řadu evropských zemí problém. Politici v Německu nebo ve Finsku podmiňují svoji podporu řeckému záchrannému balíku tím, že na palubě zůstane dál jako záruka jisté disciplíny i MMF.
Dají se tak očekávat pokračující tvrdá jednání. Podle Financial Times již MMF čelí sílícímu diplomatickému tlaku Německa a USA, aby svůj tvrdý postoj zjemnil. Včera to ale ještě znát nebylo a vyjednavači se proto vrací do Athén dojednat tvrdší reformy. K opravdovému vyhrocení situace může dojít opět v létě - Řekové mají v červenci splatit dalších 3,5 miliardy eur.
Region
Forint na začátku nového týdne prakticky smazal páteční zisky vůči euru a oslabil zpět nad EUR/HUF 310. Mírně oslabovaly i zlotý a koruna, i když její ztráty byly tradičně pouze minimální.
Dnes budou v regionu zveřejněny některé zajímavé statistiky, jako například obchodní bilance a nezaměstnanost v ČR. Kromě toho ČNB oznámí i objem intervencí za leden letošního roku. Potenciálně větší dopad na trhy ale mohou mít data zveřejněná v Maďarsku (inflace a finální odhad HDP). Hlavní událostí však zůstává čtvrteční zasedání ECB.
Dluhopisy
Americká výnosová křivka pokračovala na začátku nového týdne v posunu směrem vzhůru a mírně zploštěla. Výnosy německých dluhopisů naopak mírně klesaly. Za divergencí mohou stát na jedné straně lehce jestřábí komentáře z Fedu a na druhé straně očekávání, že trhy žijí blížícím se zasedáním ECB.
Kromě zasedání ECB mohou trhy v následujících dnech sledovat i další kolo jednání o řeckém dluhu. Výnosy desetiletých řeckých vládních dluhopisů prozatím zůstávají v klidu, včera rostly jen o 4 bps (např. podobně jako španělské).
Komodity
Cena ropy Brent se včera poprvé od poloviny prosince dostala nad 40 USD/barel. Nové a nové informace o možné schůzce producentů, jež by mohla vést ke zmrazení produkce ropy, jsou zřejmě impulsem k odbourávání sázek na další pokles cen ropy (či obav z dalšího poklesu). Prostor pro růst ceny však podle nás zůstává omezený. Ve druhém čtvrtletí zůstane patrně trh ve výrazném přebytku a případné zvyšování ceny navíc bude omezovat patrně i zajišťování producentů (oproti konci loňského roku je například delší konec forwardové křivky výrazně níže). V krátkodobém horizontu by tak mohla cena ropy podle nás spíše poklesnout.
Ceny základních kovů včera rostly jen mírně, i když cena mědi například minulý týden zaznamenala nejvýraznější týdenní růst za poslední 4 roky. Lepší sentiment padá zejména na vrub Číny, respektive sázek na větší podporu ekonomiky. Dnes ráno mohou cenu mědi těšit i slušná data o dovozech kovu v únoru.