Před několika měsíci se řada ekonomů domnívala, že růst inflace je ve vyspělých ekonomikách na počátku roku 2016 v podstatě jistý. Jenže ceny ropy mezitím otestovaly nová minima a trhy zůstávají v zajetí obav z deflace. V následujících měsících by se sice měl se zpožděním projevit efekt nedávného růstu cen ropy, ale klíčová otázka se týká toho, zda jde konečně o obrat v celkovém inflačním trendu, nebo ne.
Určité známky obratu v celkovém trendu lze pozorovat. V USA byl v posledních měsících růst cen vyšší, než se čekalo, opak platí o eurozóně a Japonsku. Obavy z dlouhodobé stagnace, která by vedla k deflaci, jsou v těchto ekonomikách stále relevantní. V USA jsou názory na další vývoj polarizovány a to platí i o samotném Fedu. Poslední data částečně ospravedlňují obavy jestřábů, protože například jádrová inflace PCE se zvedla na 1,7 % a to není daleko od inflačního cíle ve výši 2 %. Naše modely také ukazují, že inflační proces sílí a celková inflace by podle nich měla už brzy růst. Jádrová inflace v USA by se pak měla na konci roku pohybovat u 2 %.
Popsaný vývoj v USA je v přímém rozporu s očekávaným vývojem v eurozóně. Období, během něhož se bude inflace držet pod cílem, zde bude mnohem delší, než ECB v prosinci čekala. Inflační očekávání by se mezitím mohla uvolnit. Vracíme se tedy do situace, kdy se výrazně odděluje vývoj v USA a v eurozóně. Měly by se ale trhy obávat toho, že v USA se inflace vymkne kontrole?
Pravděpodobnost toho, že Fed bude v prevenci vysoké inflace příliš váhavý, je velmi nízká. Navíc se zdá, že vztah mezi nezaměstnaností a inflací (popisovaný Phillipsovou křivkou) postupně slábne. Odhaduje se, že v posledních letech vede pokles nezaměstnanosti o jeden procentní bod pod její přirozenou úroveň ke zvýšení inflace o 0,25 procentního bodu. Před rokem 2000 byl přitom tento efekt asi dvojnásobný. Na základě podobné analýzy dospěli Sven Jari Stehn a Jan Hatzius z k závěru, že v roce 2017 se bude jádrová inflace v USA pohybovat nad 2 %, ale v eurozóně a Japonsku zůstane hluboko pod cílem.
Dobrou zprávou je, že inflace se velice pravděpodobně nedostane mimo kontrolu. Její růst bude probíhat jen velmi pomalu. Fed se ale možná bude snažit, aby nezaměstnanost neklesla výrazně pod 5 %, podle posledních dat se přitom pohybuje kolem 4,9 %. A toho by se trhy obávat měly. Produktivita se téměř nezvyšuje, nezaměstnanost klesá rychle, zatímco ekonomický růst se pohybuje u 1 %. Pokud Fed dojde k závěru, že bude muset ještě více omezit rychlost růstu americké ekonomiky, akciové trhy by se mohly dostat do vážných problémů.
Autorem je ekonom a investor Gavyn Davies.
Zdroj: FT, Fulcrum