John Grisham je známý spisovatel, který se nebojí dát najevo své politické názory. Činí tak ve svých knihách i mimo ně. Donald Trump je podle jeho názoru podporován hlavně „naštvanými bílými voliči s nižším vzděláním“. Přitom představuje „toho nejhůře kvalifikovaného člověka pro úřad prezidenta v historii Spojených států“. Grisham, který podporuje demokraty, se ale podle svých slov jeho vítězství neobává. Pokud by totiž Trump skutečně kandidoval za republikány, musel by na svou stranu získat řadu Hispánců, lidí představujících jádro republikánů a nerozhodnutých voličů. Toho přitom „v žádném případě nebude schopen“.
„Národ je nyní rozdělen tak, že asi 45 % podporuje demokraty a 45 % republikány. Probíhá tedy boj o ty, kteří nemají jasný názor a kteří se mohou přiklonit na obě strany. Podle mého názoru bude pro Hillary jednoduché získat 45 % hlasů a ještě více. Bernie Sanders přichází s relevantními problémy, ale levicoví kandidáti jako on to v historii vždy prohráli,“ tvrdí Grisham. Podle něho tak Sanders nemůže vyhrát a stojí za ním „jen pár dětí, které nevědí, o čem hovoří“. Pokud by ale proti Clintonové přece jen vyhrál a ve volbách stál proti Trumpovi, „demokraté jsou ztraceni“.
Podle spisovatele je nyní v USA příliš mnoho bohatství koncentrováno v rukou několika málo lidí. Na druhou stranu je mnoho lidí, kteří ztratili práci a novou nenašli a kteří se obávají budoucnosti. Takový stav vede k nespokojenosti společnosti. K tomu se přidává Trump, který podporuje své voliče v tom, aby vzali do rukou zbraně.
Významnou součást americké společnosti představuje podle Grishama rasismus. „Je součástí povahy mnoha lidí, včetně policistů, soudců, žalobců. Častokrát vidíme, že pokud je podezřelý černé pleti, jedná se s ním jinak než s bělochem. Téměř všichni policisté jsou běloši, to samé platí o žalobcích a soudcích. Existujícího rasismu je velmi těžké se zbavit,“ říká spisovatel a dodává: „Byli jsme nadšeni, když volby vyhrál Barack Obama a stal se černým prezidentem. Někdy se ale ptám, jakého pokroku se tím vlastně dosáhlo.“
Autorem je Marc Pitzke.
Zdroj: Der Spiegel