Náskok Wall Streetu proti spekulantům “z obýváku” se zkracuje

Rozmach retailových forexových platforem a s tím související nárůst obchodních možností pro drobné spekulanty hrát si s pákovými instrumenty, dává podnět k zajímavé otázce: Může-li “spekulant v obýváku” zobchodovat to co hoši na Wall Street, jaké jsou vlastně jejich informační výhody proti němu?

Kdo má informační výhodu?

Technologický pokrok neustále zlevňující veškeré produkty a služby zajistil mimo jiné to, že díky retailovým forexovým platformám vidí dnes drobný spekulant, na rozdíl od minulosti, v podstatě stejné aktuální “živé” ceny jako obchodníci na trhu ve velkých finančních institucích. Odtud tudíž velká informační výhoda pro vlka z Wall Streetu neplyne. Samozřejmě, nemáme-li na mysli snahu provozovat vysokofrekvenční obchody, které v knize “Jako blesk” (“Flash boys”) hezky popsal Michael Lewis. V takovém případě opravdu hraje roli každá milióntina sekundy a v tomto informačním závodě retailový spekulant opravdu nemá šanci vlky z Wall Streetu ohrozit.

Další nezpochybnitelnou velkou výhodou, kterou dealeři a tradeři na finančních trzích oproti drobnému spekulantovi nesporně disponují, je to, že mají k dispozici a hlavně pohromadě veškerý informační servis, na který jsou navěšeny agentury Bloomberg či Reuters. Tyto platformy slouží finančním institucím jako analytické a oceňovací nástroje, které umožňují identifikovat a hlavně zobchodovat různé formy tržních arbitráží. V tomto případě jde ovšem o sofistikované obchody, které normální smrtelník, jež zrovna nezaložil hedgeový fond, není schopen zrealizovat.

Nicméně Bloomberg a Reuters fungují také jako tiskové agentury, resp. jako informační zdroje k fundamentální analýze vyplývající z nikdy neustávajícího toku zpráv z ekonomiky. Pokud bychom se omezili na segment forexu, tak v tomto případě samozřejmě tvoří klíčový informační tok nejen makroekonomické reporty všeho druhu, ale také výroky a komentáře centrálních bankéřů, ministrů financí či jednoduše tvůrců hospodářských politik. Zde je třeba si uvědomit, že Bloomberg a Reuters nemají na tyto informace exkluzivitu (tedy pokud nejde o jejich autorský článek či rozhovor), takže k makro informacím se lze s pomocí internetu, resp. platforem jako je například Twitter, dostat i jinak a jinde. Za tyto zprávy přitom není třeba platit a na Twitteru mohou být informace kolikrát dříve, než je dokážou zveřejnit výše uvedené agentury. V tomto případě tedy Wall Street proti spekulantovi “z obýváku” nemusí disponovat informačním náskokem.

Oddělit informační balast je stále náročnější 

Ten může být dokonce zcela smazán, pokud je dotyčný drobný spekulant zběhlý v informačních technologiích a je schopen se přímo napojit na informační kanály jako jsou statistické úřady, centrální banky či některé burzy (např. CME), které poskytují přístup k datům. Zde pak lze přímo u zdroje získat makroekonomické, finanční a také tržní statistiky a to vždy přinejhorším ve stejný okamžik jako všichni ostatní. Z takových dat je pak možné na vlastní pěst vyderivovat nejen stav ekonomiky, ale tržní údaje mohou poskytnout dílčí obrázek o tom, jak jsou či byly nastaveny tržní pozice (například převažují-li na vybraném trhu dlouhé či krátké pozice).

Jestliže bylo řečeno, že k řadě klíčových ekonomických a tržních dat a zpráv se lze nyní dostat i z obýváku a to i bez Bloombergu a Reuteru, tak je ovšem třeba na druhou stranu dodat, že tento oběd není zadarmo. Objem informací totiž ve světě stále exponenciálně narůstá a problémem již ani tak není se k informacím dostat, jako oddělit signál od informačního šumu. I proto banky na Wall Streetu a všude po světě najímají “datové horníky”, kteří jim pomohou vykutat ze změti ekonomických a tržních informací opravdu ty důležité, které by v sobě mohly obsahovat kurzotvorné informace.

Na takové šťourání se v datech nemůže mít drobný spekulant pochopitelně čas a tudíž představa, že bude dlouhodobě porážet Wall Street je iluzorní. Dříve či později se mu totiž stane, že mu doma “v obýváku” unikne nějaká kurzotvorná událost, anebo naopak nějakou informaci bude považovat za důležitou pro trh, avšak ve skutečnosti bude bezvýznamná. Nicméně drobný spekulant flintu do žita házet úplně nemusí. Pokud se soustředí na méně zajímavý tržní segment, kde neexistuje příliš velká konkurence, pak může i proti traderům z velkých finančních institucí a jejich našeptávačům zabodovat. I oni totiž čelí čím dál většímu informačnímu balastu a zorientovat se v něm je nákladné. A jak víme, redukce nákladů zůstává pro banky heslem doby…

Jan Čermák

Pozice: makroekonomický analytik

Jan Čermák pracuje jako analytik finančních trhů v rámci Investičního výzkumu ČSOB. Předtím působil v téže instituci, kde se zabýval hodnocením rizik zemí. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získal i titul Ph.D.

Témata: makroekonomický vývoj v USA, vývoj dolaru, resp. EUR/USD a vybraných měn na hlavních trzích, politika Fedu, tržní a makro vývoj (všeobecně) ve střední Evropě.