Jde o druhý nejdelší býčí trh v historii. Akcie jsou hodně drahé. Jsme na vrcholu. Taková a podobná tvrzení slyším od investorů, traderů a samozřejmě i z médií neustále. Od veřejnosti toho moc nezaznívá a zdá se mi, že ta už ztratila zájem o všechny možné úvahy o vybírání akcií, tradingu, časování trhu, makroekonomickém vývoji a tak dále. Namísto toho se drobní investoři prostě snaží pravidelně zvyšovat své úspory a investice. Jak je to ale ve skutečnosti s oněmi úvahami o délce býčího trhu, drahých akciích či měnícím se sentimentu?
Ti, kteří tvrdí, že nyní procházíme druhým nejdelším býčím trhem v historii, si za jeho začátek vybrali březen roku 2009. Takový přístup je ale mylný. Krátce řečeno, býčí trh začal až v roce 2013, protože až v tomto roce se významné akciové indexy dostaly nad předchozí maxima dosažená buď v roce 2000 či v roce 2007. Pokud vezmeme za relevantní tento začátek, býčí trh je teprve tři roky starý a může mít před sebou ještě hodně dlouhý běh.
Je poměrně jednoduché tvrdit, že akcie jsou dnes skutečně hodně drahé. Jestliže je dáme do poměru s korporátními zisky, je skutečně pravda, že valuace se nacházejí nad historickým standardem. Jenže nesmíme ignorovat inflaci a sazby. Obojí se totiž nachází na rekordně nízkých hodnotách. Pohled na řadu dalších valuačních měřítek ukazuje, že akcie mohou být v současné době drahé i levné.
Nejvíc mě dnes zaráží malé nadšení pro investice do akcií. Tento sentiment ukazuje například průzkum od Bankrate.com. Čtvrtina dotázaných odpověděla, že nejlepším způsobem, jak investovat peníze, které nebudou deset let potřebovat, je koupit nějaké reality. Další v řadě byla hotovost a její ekvivalenty (23 % dotázaných), akcie figurovaly až na třetím místě a preferoval je přibližně stejný počet lidí jako těch, kteří by se orientovali na zlato a další vzácné kovy (asi 16 % dotázaných).
Pokud tak málo lidí preferuje investice do akcií, nezdá se mi, že by na trhu panovalo nějaké iracionální nadšení. Býčí trh přitom obvykle nekončí v době, kdy na trhu panuje skepse. Jde samozřejmě pouze o jeden průzkum (i když jiné přišly s podobnými závěry). A sentiment je dobrým ukazatelem dalšího vývoje pouze v situacích, kdy dosahuje extrémních úrovní pesimismu či naopak optimismu. V současné době přitom o žádném takovém extrému hovořit nelze. Co se tedy podle mého mínění skutečně děje?
Řada traderů si během poslední krize prošla poměrně traumatickými zkušenostmi a nevěřila, že nějaký býčí trh se vůbec může objevit. Rally tak propásli, ale zároveň se stále drží svého předchozího pesimismu a nejsou schopni se adaptovat na novou realitu. Důvodů, proč současný býčí trend nemůže pokračovat, najdeme bezpočet, na to stačí Google. Ale doposud byla sázka na obrat trhu prodělečná. A to se mi na trhu líbí – každý týden, měsíc a rok se přesně dozvíme, kdo měl pravdu a kdo ne. Je to tedy jiné než v politice, kde je možné ty samé lži opakovat donekonečna a vítězit s nimi ve volbách. Trhy jsou objektivní a vaše názory a analýzy buď vydělávají peníze, nebo ne.
Můj pohled na trhy je momentálně takový, že investoři akcie určitě nemilují. Jak jednou řekl Todd Harrison, opak lásky není nenávist, ale nezájem. A já se domnívám, že tento současný nezájem investorů je z dlouhodobého hlediska pro akcie pozitivní.
Autorem je investor Barry Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg