Politická debata v mnoha vyspělých zemích se točí kolem strachu z cizinců. Donald Trump tak brojí proti imigrantům i mezinárodním obchodním dohodám, Britové se rozhodli pro odchod z EU. Voliči přitom určitě nenaslouchají hlasu ekonomů. Například v případě Brexitu ekonomové jednoznačně varovali, že pokud Británie opustí EU, klesnou příjmy jak v této zemi, tak v Unii. V USA se zase přední ekonomové shodují na tom, že mezinárodní obchodní dohody americké ekonomice prospívají a platí to i o dohodách s Čínou. Podporu si ale přesto nezískali ani u Trumpa, ani u Clintonové.
Proč tolik lidí na obou stranách Atlantiku podporuje zeslabení mezinárodních ekonomických vazeb, když naprostá většina odborníků volá po úplně opačné politice? Sami ekonomové si v této otázce moc rady nevědí, možná mohou pomoci politologové. Konkrétně Edward Mansfield a Diana Mutz z University of Pennsylvania, kteří zkoumali postoje veřejnosti vůči volnému obchodu. Jejich práce nabízí určité odpovědi.
V učebnicích ekonomie najdeme, že otevřenost vůči mezinárodnímu obchodu zvyšuje celkovou prosperitu dané země. Zároveň ale víme, že někteří lidé díky ní získají, ovšem někteří ztratí. A i kdyby celkové zisky převýšily celkové ztráty, budou existovat lidé, kteří budou proti obchodu vystupovat, protože právě oni ztrácejí. Zmínění politologové ale takový čistě ekonomický pohled a vysvětlení odmítají. Zjistili totiž, že postoje lidí vůči mezinárodnímu obchodu nejsou ovlivněny tím, v jakém odvětví tito lidé pracují. Nezávisí tedy na tom, zda konkrétně jejich odvětví a firma těží z exportů a mezinárodního obchodu, či ne.
Politologové dále zjistili, že lidé se ohledně postojů k mezinárodnímu obchodu nerozhodují na základě svých vlastních zájmů, ale na základě širšího zájmu celé země. Důvodů může být několik. Lidé mohou být altruističtější, než se ekonomové obvykle domnívají. Je také možné, že kvůli vysoké nejistotě prostě předpokládají, že co je dobré pro celou ekonomiku, je dobré i pro ně.
Proč se ale vlastně lidé domnívají, že globalizace poškozuje celou ekonomiku? Jinak řečeno, proč lidé pochybují o tom, co ekonomové považují za samozřejmost? Analýza zmíněných politologů ukazuje, že tato skepse se odvíjí od víry v přínos větší izolace od zbytku světa, od nacionalismu a také od etnocentrismu (lidé věří, že právě jejich rasa a etnikum pracuje více než ostatní, je důvěryhodnější a spořivější). V celé věci tedy nehraje takovou roli ekonomie, ale spíše psychologie. Zajímavé pak je, že čím vzdělanější lidé jsou, tím pravděpodobněji pak odmítnou antiglobalizační politiku. A protože naše vzdělanost časem roste, můžeme být globalizačními optimisty.
Autorem je ekonom N. Gregory Mankiw.
Zdroj: NYTimes