První odhad inflace v eurozóně týden před zářijovým zasedáním moc radosti centrálním bankéřům ve Frankfurtu nepřinesl. Zůstal na nízkých 0,2 % (meziroční růst) a zaostal jak za naším, tak tržním očekáváním. Inflaci sice pomalu začíná tlačit vzhůru odeznívání nízkých cen ropy (které by ji ke konci roku mohlo pomoci nad 1 %). Bohužel ale v srpnu znovu poklesla jádrová inflace - očištěná právě o ceny pohonných hmot, energií a potravin (na 0,8 %). Ta je přitom barometrem klíčových inflačních tlaků z reálné ekonomiky. Co v tomto světle čekat na zářijovém zasedání?
Naším hlavním scénářem sice zůstává postupné ukončování QE od druhého kvartálu 2017 - tedy žádná nová měnová expanze. Poslední slabší inflační čísla ale mohou podpořit v bankovní radě holubičí hlasy volající po natažení QE (v plném stávajícím objemu 80 mld. eur za měsíc) alespoň o dalších 6 měsíců. Pokud by k tomu došlo, musela by ECB současně příští týden představit sérii opatření uvolňující striktní pravidla omezující skupování dluhopisů do bilancí ECB (limity pro výnos, kapitálový klíč, a další)...tak, aby byla vůbec schopna v QE pokračovat.
Proč si myslíme, že přes nízkou srpnovou inflaci a řadu rizik ECB nakonec nemusí jít touto cestou a může v září nechat jednoduše vše běžet beze změn? Za prvé proto, že ekonomika (přes lehkou negativní revizi prognózy) vykazuje dál solidní výsledky a je tažena poměrně stabilní domácí poptávkou. Na stole jsou sice rizika, ale žádný akutní velký strašák. ECB si tak bude moct dál říkat, že na horizontu prognózy se inflace přiblíží cíli. Za druhé, ECB sklízí za řadu svých opatření z minula nově kritiku od renomovaných mezinárodních institucí (MMF, OECD). To je argument, který hraje silně především proti dalšímu snižování sazeb do záporu. Nepřímo ale i proti natahování politiky QE, protože první růst sazeb si nelze představit o moc dříve než alespoň za devět měsíců po ukončení QE.
Za třetí, některá nová opatření přijatá v březnu nemohou být zatím seriózně vyhodnocena, protože ani nebyla plně implementována (4-letá TLTRO). A za čtvrté, velice důležitá je relativně opatrná rétorika členů ECB. Ti zatím nenaznačili vůbec nic nového a vystupují překvapivě konzervativně. Nejedná se přitom pouze o šéfa Bundesbanky Jense Weidmana. V Jackson Hole varoval před dlouhodobým používáním QE a záporných sazeb i člen výkoného výboru ECB Benoit Coeuré. O omezených nástrojích měnové politiky hovořil i francouzský guvernér Francois Villeroy. A šéf ECB Mario Draghi od červencového lehce jestřábího vystoupení zatím veřejně nepromluvil.
Forex
Tlak na další oslabení zlotého včera polevil a zlotý zůstal vůči euru víceméně stabilní. Forint sice během dne mírně oslaboval, nicméně odpoledne se vrátil víceméně k výchozím hodnotám.
Dnes bude opět o něco zajímavější sledovat i region, neboť budou zveřejněny indexy podnikatelských nálad za srpen. Trhy jak v případě Polska tak ČR očekávají korekci mimořádně slabých výsledků za červenec (český index se dokonce propadl pod 50 bodů). Dopad na měny by nicméně neměl být výrazný (pokud se špatné údaje z minula nepotvrdí) a i region bude vyčkávat spíše na odpolední výsledky nálady v USA (index ISM).
EUR/USD
Dolar včera ukončil posilování, které zahájil minulý pátek po sérii jestřábích vystoupení členů vedení Fedu. Kurz eurodolaru se tedy nedokázal dostat pod hladinu 1,115, ačkoliv euro čelilo nižší než očekávané inflaci v eurozóně.
Jedním z důvodů, proč se eurodolar již nedokázal posunout včera níže, byl relativně slabý výsledek podnikatelské nálady z oblasti Chicaga (jen 51,8 bodu), který byl posledním předskokanem před dnešní důležitým indexem podnikatelského sentimentu v průmyslu - ISM. My očekáváme, že srpnový ISM by měl být blízko výsledku z minulého měsíce, což patrně nebude pro trh zásadní zpráva. Bude se vyčkávat na zítřejší oficiální údaje z amerického trhu práce, které zřejmě rozhodnou o tom, zdali Fed zvýší úrokové sazby již v září.