Zahraniční dluh ČR dále narůstá a na konci prvního pololetí již dosáhl téměř 3,4 bilionů korun. V poměru k HDP se úroveň dluhu ČR zvýšila na historické maximum 72 %. Oproti loňskému červnu hrubý dluh narostl o 382 mld. korun, respektive 14,5 mld. EUR.
Hned v úvodu je třeba dodat, že do celkového dluhu ČR se nepočítá pouze zadlužení vlády, které tvoří zhruba jen čtvrtinu této částky, ale patří sem i závazky ČNB (1,5 %) a bankovního (29 %) a zejména podnikového sektoru (45 %). V podstatě se dá říct, že kdokoliv si půjčí v zahraničí, třeba i v podobě obchodního úvěru, nebo přijme vklad od nerezidentů, stává se vůči zahraničí dlužníkem, a zvyšuje tak automaticky i celkový hrubý dluh ČR. A v neposlední řadě se do dluhu započítávají i nákupy zahraničních investorů na českém dluhopisovém trhu.
Za poslední rok se nejvíce zvýšily závazky vlády vůči zahraničí. Důvodem není to, že by vláda vydávala v cizině eurobondy, ale silný zájem zahraničních investorů o české státní dluhopisy. To souviselo jednak s jejich relativně zajímavým zhodnocením, ale především s loňskými sázkami na brzký exit z kurzového systému. Investoři, kteří se ve víře, že porazí ČNB, vrhli do korun a nakonec skončili s balíkem státních dluhopisů v portfoliu. Výsledkem byl nejenom nárůst vlastnictví bondů zahraničními investory, ale také výrazný růst cen těchto dluhopisů na trhu a pokles výnosů do záporu.
Zvýšení dluhu zaznamenaly i banky, kam část peněz z výše uvedených spekulací také zamířila. Nakonec krátkodobí spekulanti někam své koruny získané při intervencích uložit musí, když nemají přístup do repa ČNB. Vysvětlení růstu zahraničních závazků ze strany bank lze hledat i ve faktu, že bankovní sektor potřebuje i více eur na poskytování nových úvěrů podnikovému sektoru. Když se totiž podíváme na vývoj úvěrů nefinančních podniků, zjistíme, že většina těch nových je díky nižšímu úročení v cizí měně.
Shrneme-li statistiku o zahraničním dluhu, tak nepochybně dojdeme k závěru, že její růst jde z části na vrub spekulacím spojeným s kurzovým režimem zavedeným v listopadu 2013 a část na vrub lákavého úrokového diferenciálu. V každém případě nejde o nebezpečný trend, kdy by si ČR musela na svoji spotřebu půjčovat, ale o vedlejší produkt intervencí a racionálního chování firem. Navíc se dá předpokládat, že po vysvobození koruny z kurzového režimu zahraniční dluh ČR opět klesne.
Investiční disclaimer