Nové záchranné lano pro globální ekonomiku
Opět se intenzivně hovoří o aktivní fiskální politice. Po několik let jsme sledovali politiku fiskálního utahování, která měla snížit rozpočtové deficity a stabilizovat míru veřejného dluhu. V roce 2015 se fiskální politika dostala do neutrální oblasti a nyní se množí známky, že se stává mírně expanzivní. Několik vlád podle všeho začíná naslouchat volání keynesiánských ekonomů po zvýšení výdajů na infrastrukturu a zdá se, že jde o logický krok. Pohybujeme se totiž v prostředí, kdy si vlády mohou na tyto výdaje půjčit se záporným úrokem. I ti, kteří poukazují na plýtvání a malou efektivitu vládních výdajů, budou jen těžko tvrdit, že návratnost investic do veřejné dopravy, bydlení, zdravotní péče či vzdělání je negativní.
Monetární politika se v některých zemích pravděpodobně dostala do fáze, kdy je její efektivita velmi nízká. V Evropě a Japonsku přitom stále panují deflační tlaky a i proto se objevují plány na fiskální stimulaci, která zároveň nese rysy reforem na nabídkové straně ekonomiky. Platí to zejména o Japonsku a Číně. Investoři se ptají, zda jim tento posun k většímu fiskálnímu aktivismu má sloužit jako základ akciového optimismu a dluhopisovému pesimismu. V principu tomu tak je, ale neměli bychom přehánět odhady toho, jak velký dopad bude celá věc mít.
Fiskální utahování dosáhlo svého vrcholu v roce 2013, ale od té doby se větší plány na fiskální uvolnění neobjevily. V roce 2016 se rozpočtová politika vyspělých zemí posunula do oblasti mírné expanze a zdá se, že to samé bude platit i příští rok. V Japonsku by mělo fiskální uvolnění naplánované pro následujících 12 měsíců dosáhnout 1,2 % HDP. V USA by měly návrhy obou prezidentských kandidátů odpovídat uvolnění ve výši 1,5 – 2,5 %, ve Velké Británii se hovoří o tom, že se upustí od plánů na vyrovnaný rozpočet a v Číně bude celkové letošní uvolnění fiskální politiky pravděpodobně dosahovat asi 1 % HDP. V eurozóně je i přes některé kroky tímto směrem celkové uvolnění jen minimální.
Někteří keynesiánci tvrdí, že celkový efekt by byl znatelně silnější. Stimulace by podle nich mohla posunout ekonomiku do nové rovnováhy, při které by došlo ke zlepšení důvěry v soukromém sektoru. Podle mého názoru je pravda, že s pomocí různých ekonomických rovnováh toho lze odvodit hodně, ale přece jen je těžké si představit, že by v oblasti důvěry došlo k nějaké prudké změně. Někteří ekonomové pak tvrdí, že fiskální stimulace by zvýšila přirozenou výši sazeb a tím by automaticky zvýšila efektivitu současné monetární politiky. Zvýšil by se totiž rozdíl mezi přirozenou a skutečnou sazbou i bez toho, aby centrální banky nějak měnily svou politiku. O síle tohoto efektu ale můžeme mít také pochyby.
Ekonom Chris Sims tvrdí, že pokud by došlo k významné změně fiskální politiky a ta by byla zaměřená na dosažení inflačního cíle, dopad na ekonomiku by byl velmi intenzivní. V reálném světě ale politici takové změně otevřeni nejsou, výjimkou je snad pouze Japonsko. Na to, aby ji přijali, by bylo pravděpodobně třeba další globální recese.
Autorem je investor Gavyn Davies.
Zdroj: FT
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
17.05.2024 Nejlepší Samsung v Česku extrémně zlevnil,...
17.05.2024 Česká auta v zahraničí: Úspěchy solidní reputace..
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři