Připravte se na vládu megapolí a korporátních gigantů
Zapomeňte na staré rozdělení politické moci. Během příštích let a desetiletí se nejdříve o slovo přihlásí velké světové ekonomiky, které byly až dosud ve stínu Spojených států, později otěže převezmou ještě "menší" hráči.
Robert Muggah z brazilského think tanku Igarapé Institute vysvětluje, že decentralizace světové ekonomiky, jež je v ostrém kontrastu s ještě nedávno očekávanou hospodářskou globalizací, vede kromě jiného k rozmělňování politické moci. Staré pořádky, na které je svět zvyklý od konce druhé světové války, jimž dominuje totální nadvláda Spojených států, budou prý brzy definitivně pryč.
Přeskupování moci na politické mapě dobře ilustruje vývoj výdajů jednotlivých zemí na zbrojení a obranu. V závěsu za Spojenými státy jsou v žebříčku (v poměru ke svému HDP) Čína, Indie, Rusko, Německo a Japonsko. Stále aktivnější by v této oblasti měly být především Čína a Indie, zpátky se ale nedrží ani Saúdská Arábie nebo Izrael.
Z pohledu velikosti ekonomiky jsou zatím na první příčce stále Spojené státy, při srovnání parity kupní síly ale Ameriku již v roce 2014 předběhla Čína. Stále výše se derou také Latinská Amerika či některé africké země.
Odborníci se shodují, že do roku 2030 dojde k výrazné ztrátě politického vlivu Spojených států. Ani v tomto bodě se však vývoj nemá zastavit.
Saskia Sassenová, profesorka na University of Columbia, jež se dlouhodobě věnuje tématu globalizace, tvrdí, že jsme svědky konce politické organizace světa v podobě koncentrace moci do struktur jednotlivých států. "Model distribuce politické moci, který funguje déle než 360 let, je v ohrožení," říká.
Stejně jako Muggah i Sassenová tvrdí, že stále větší politický vliv budou získávat i takzvané megapole, tedy města s více než deseti miliony obyvatel. Muggah v této souvislosti upozorňuje na to, že například New York má větší roční rozpočet než 160 zemí dohromady a že v Soulu nebo v Tokiu žije více lidí než v některých státech.
Na světě je dnes 29 megapolí, 163 měst s více než třemi miliony obyvatel a asi 540 měst s více než milionem obyvatel. Od 50. let 20. století se počet velkých a středně velkých osídlení zdesetinásobil, a to hlavně vlivem urbanizace.
Ignorovat podle odborníků nelze ani ambice světových gigantů z korporátního sektoru, kteří jsou mnohdy ekonomicky silnější než státy nebo celé regiony. Jen pro ilustraci, při srovnání ročních tržeb společností s velikostí národního HDP je Wal-Mart větší než Belgie, China National Petroleum je větší než Singapur, Royal Dutch Shell je větší než Finsko a ExxonMobil je větší než Chile, Portugalsko nebo Řecko.
Výsledkem ambic velkých korporací je mimo jiné vytváření zvláštních ekonomických zón, které jsou svého typu státy ve státě. Dnes jsou po celém světě více než čtyři tisícovky zvláštních ekonomických zón a jejich počet neustále narůstá. Paradoxní je, že jejich vznik iniciují a podporují ve snaze posílit svá hospodářství samotné státy, které se tak de facto dobrovolně vzdávají části svého politického vlivu.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři