Víkendář: Brexit se stává tragikomickou fraškou
Po Velké Británii se množí konference a diskuse na téma brexitu a jeho dopadu na běžné lidi. Podobná diskuse se konala před několika dny v Notting Hillu, vstup na ni stál 26 liber a stejně jako řada jiných ve skutečnosti spíše ukázala, jaké vakuum nastalo po referendu o odchodu země z EU. Na pódium vyskočil Anand Menon, který je profesorem evropské politiky na věhlasné King's College. Pokud někdo ví, jak bude vypadat budoucnost, musí to být právě on. Jenže...
...ani on toho moc nenabídl a jak sám řekl: „Sorry, ale nemám ani ponětí, co nastane.“ Vláda Theresy Mayové zatím nenabídla nic, co by naznačilo alespoň obecný směr, jakým se Británie bude ubírat. Premiérka namísto toho používá prázdné fráze, jako „z brexitu uděláme naši výhodu“, nebo „chci jen tu nejlepší brexitovou dohodu“. S každým dalším dnem se ale množí protichůdné informace, které její vláda vysílá, a na palčivosti nabírají otázky ohledně setrvání Británie v bezcelní unii, plateb do společného rozpočtu EU či možné deportace občanů EU. Prázdná prohlášení premiérky by v takové situaci budila úsměv na rtech, ovšem absence jakéhokoliv plánu je ve skutečnosti velmi nebezpečná.
Mayová chce do tří měsíců spustit takzvaný Článek 50, čímž dá oficiálně najevo záměr odejít z EU. Britové už nyní čelí růstu cen potravin a spotřebního zboží, který vyvolává oslabování libry. Vláda čeká, že v následujících pěti letech dosáhnou rozpočtové deficity 122 miliard liber a celá země je šest měsíců po hlasování nepokojná. Premiérka sice slibovala uklidnění, ale zatím žádné není znát. Rebelují proti ní i její vlastní lidé ve vládě, což se projevilo například rezignací velvyslance v EU Ivana Rogerse. Jde o velkou ztrátu, protože nikdo jiný nezná partnery v Bruselu a EU tak dobře jako on. Namísto něj do pozice nastoupí bývalý velvyslanec v Moskvě, který v Bruselu pracoval naposledy před šesti lety.
Ono to určitě dopadne dobře…
Když budete hovořit s britskými politiky, kteří brexit prosazovali, většinou se setkáte s neotřesitelným optimismem. Zdá se dokonce, že velká část nové vlády žije v jakémsi paralelním vesmíru, kde neplatí tradiční zákony logiky a všichni prostě věří, že vše nějak samo půjde tím nejlepším směrem. Stačí se jen neustále usmívat. Mayová pak v posledních měsících prošla pozoruhodnou změnou. Sama hlasovala za setrvání Británie v EU, když se ale dostala do nové funkce, nebyla ani ochotná dát občanům EU žijícím v Británii garanci, že budou moci zůstat. Neprotestovala proti tomu, když její lidé hovořili o možnosti vyhoštění cizích lékařů, ani proti požadavku, aby firmy odevzdaly seznam cizinců, kteří pro ně pracují. Jak to tak bývá s mnoha konvertity, možná i ona bude nakonec tím nejtvrdším zastáncem nové ideologie.
Mayová ze svého tvrdého přístupu na domácí půdě těží, protože za ní stojí pravicový Daily Mail s třemi a půl miliony čtenářů. Ve zbytku Evropy ale platí opak. Británie přitom bude závislá na dobré vůli ostatních zemí EU, a to jak co se týče dokončení jednání o brexitu do roku 2019, tak co se týče dohody o volném obchodu. I v Británii sílí pocit, že úplné odtržení, o kterém mnozí snili, nepřijde.
David Davis zastává v britské vládě funkci ministra pro brexit. Když se jej někdo táže na to, jak odchod proběhne, působí velmi uvolněně. Celý plán brexitu bude podle něj předložen „co nejdříve, ale pravděpodobně ne dříve než v únoru“. Davisovi je 68 let a je pravděpodobné, že jeho současná pozice je také jeho poslední. Jeho ministerstvo má 330 lidí, kteří jsou podle jeho názoru „tím nejlepším, co země může nabídnout“. Což by bylo vítané, protože Británii čekají ta nejtěžší jednání v historii včetně rozhovorů s 53 zeměmi, se kterými má EU obchodní dohody. K tomu přidejme například složitá jednání o bezpečnosti a tajných službách. Je pozoruhodné, že v takové situaci ti největší zastánci odchodu, jako Boris Johnson, mlčí.
Daniel Hannan z Evropského parlamentu, který je jedním ze zakladatelů hnutí za odchod Británie z EU, tvrdí, že jeho země má nyní dvě možnosti: Buď bude dojednán přístup na společný evropský trh, nebo přijde velmi nepříjemný tvrdý brexit. Hannan vnímá brexit jako propuštění trestance z desítek let vězení. Jeho romantický pohled ale není bez nebezpečí. Hannan například tvrdí, že pokud se Británie s EU nedohodne, bude muset významně snížit daně, aby zůstala konkurenceschopná. Takové radikální změny by podle jeho názoru posouvaly britskou ekonomiku směrem k Singapuru.
V tuto chvíli víme jen to, že rozhovory mezi Británií a EU mohou skutečně skončit neúspěchem a vše skončí pohromou jak pro Británii, tak pro EU. Současný zmatek pomáhá odpůrcům odchodu z EU, kteří se snaží právní cestou zabránit tvrdému brexitu. Boj nabírá na intenzitě, protože ti, kteří v referendu prohráli, se nehodlají jen tak vzdát. A vítězové už sedí na vyhřátých místech, kterých se také nechtějí vzdát.
Autorem je Christoph Scheuermann.
(Zdroj: Der Spiegel)
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz