Sněmovna bude řešit zákaz obchodu s Íránem
Tendry v iránské elektrárně Búšehr už probíhají, další se připravují. Jde hlavně o jadernou bezpečnost, provádění stress testů nebo zvyšování kvality jaderného dozoru. Podle českých zákonů se do nich ale tuzemské firmy s technologiemi a službami hlásit nesmějí. Sněmovna už má ale na stole návrh na zrušení tohoto zákona, podporuje to i Hospodářská komora.
Po zrušení sankcí se před českými firmami konečně otevřel nadějný 80 milionový trh. Zájem spolupracovat potvrdily politické špičky z obou stran jednak při návštěvě ministra Mládka v Íránu v lednu minulého roku i pak při následné cestě Íránského viceprezidenta do Česka. Jaderná energetika může být velice slibný obor pro vývoz českých firem s vysokou přidanou hodnotou, jehož podpora je koneckonců jednou z priorit nejen současné vlády.
Příkladem firmy, která by v tendrech pro elektrárnu Búšehr mohla uspět je Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Při své návštěvě Česka práci tamních odborníků ocenil i viceprezident Alí Akbar Sálehí. „Je fascinující, jak mladé vědce tam máte, jak si vedou. S malými investicemi byli schopni učinit úžasné věci a dojít k velkému výsledku,“ řekl pro ČTK. Svoje služby už přitom ÚJV Řež prodává daleko za českými hranicemi – třeba v Rusku, Turecku nebo Číně.
Sám Sálehí se osobně podílel na vyjednávání se šesti mocnostmi o omezení jaderného programu v Íránu, které úspěšně završil podpis smlouvy v červenci 2015 (a mimochodem po tom podle ČTK chystá knihu o vyjednávání), v němž si Írán vymohl zrušení sankcí. (Vedle ekonomických výhod ale dohoda samozřejmě přinesla i vlnu kritiky, především ze strany Izraele, který sbližování s touto zemí vnímá jako své přímé ohrožení, dohoda se nelíbí ani řadě v zemí regionu, které se bojí eskalace napětí.)
Českým firmám dodávky pro jadernou elektrárnu Búšehr zakazuje zákon. Evropská unie přitom v souvislosti s uvolňováním sankcí podobná omezení zrušila. „Zatímco firmy z USA a ostatních zemí Evropské unie se mohou ucházet o zakázky týkající se elektrárny Búšehr, české firmy přicházejí o svou konkurenční výhodu. Tato elektrárna totiž vychází z ruského konceptu a technologií, které znají české společnosti, přicházejí tak o jedinečnou exportní výhodu a příležitost uplatnit unikátní know-how,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
V Česku je už zrušení zákona připravené ve Sněmovně, ta ho ale ještě nestačila ani probrat a schůze byla až do konce ledna přerušena. Novinka má ale šanci být schválená už v prvním čtení. Prezident HK proto už oslovil dopisy předsedy poslaneckých klubů s žádostí o podporu.
Podle agentury Czechinvest rozjelo obchod s Íránem už nejméně 80 firem. Pilotní projekty se týkaly hlavně rezidenčních staveb. Šanci ale mají už teď i energetické firmy. V rámci modernizace hodlá Írán postavit do roku 2020 pět tisíc megawattů zelených elektráren. A uspěly i další firmy.
„Projekty naší společnosti v Íránu mají dobrou odezvu a rozvíjející se obchodní vztahy jsou pro nás příslibem pro uplatnění v tomto novém teritoriu,“ říká k tomu Libor Vacek, jednatel společnosti Enelex, která vyrábí a dodává dobývací techniku v rozhovoru pro Czechinvest.
-Vanda Kofroňová-
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz