Guvernér norské centrální banky Oystein Olsen při svém každoročním projevu napomenul vládu za přílišné utrácení peněz z fondu, kam jdou příjmy z těžby ropy a zemního plynu. Vláda si chce zpřísnit pravidla pro čerpání, zároveň ale plánuje zvýšit podíl akcií ve fondu.
Podle agentury Bloomberg nyní příjmy z ropy pokrývají až pětinu státního rozpočtu a představují 8 procent HDP. Jinými slovy, bez peněz z fondu by Norsko mělo deficit 8 procent HDP, k čemuž Olson listu Financial Times uvedl: „musíte do jižní Evropy, abyste našli podobné deficity.“
I když má státní fond k dispozici 900 miliard dolarů a je tak největším vládním fondem na světě, tento odtok peněz do rozpočtu podle Olsona musí být zpomalen. Podle projekcí, které počítají například se scénáři jako globální recese, snížení cen ropy nebo s dopady negativních výnosů, by totiž fond mohl během příští dekády přijít až o polovinu svého kapitálu.
Čerpání financí z fondu zrychlilo minulý rok. Tehdy fond zasáhlo i zpomalení přílivu kapitálu kvůli nepříznivým cenám ropy, což se částečně projevilo už v roce 2014. V současné době stát čerpá z fondu zhruba 3 procenta ročně, i když může čerpat o procento více.
Ve čtvrtek však vláda, zřejmě v reakci na varování, oznámila, že chce zavést tříprocentní limit. Zároveň ale navrhuje, aby se zvětšil podíl akcií ve fondu z 60 procent na 70 procent kvůli slabým dluhopisovým výnosům. Management fondu si údajně přál, aby v akciích měl až tři čtvrtiny svého objemu. Tato změna, největší za dekády, však bude vyžadovat souhlas parlamentu.
Podle deníku Financial Times fond kvůli díky objemu v průměru teoreticky vlastní 1,3 procenta všech veřejně obchodovaných společností na světě.