Plní Donald Trump své sliby? Aneb první 40 dnů v úřadu
Plní Donald Trump své sliby?
Donald Trump zatím nelenil a v prvních téměř 40 dnech svého úřadu vydal 13 tzv. Executive Orders. Oficiálně se jedná o prezidentské nařízení federálním úřadům na úrovni zákona nepodléhající souhlasu Kongresu. Slouží především k tomu, aby zákony schválené Kongresem byly řádně implementovány a realizovány. Prezident jeho prostřednictvím udává směr a poskytuje vedení federálním úřadům. Ve skutečnosti se ale spíše jedná o zákonodárství z pera výkonné moci, tedy o způsob, jakým může americký prezident alespoň částečně obejít legislativní proces v Kongresu a sám „vytvářet zákony“, než o cokoliv jiného.
Donald Trump se zatím věnoval těm více kontroverzním tématům své prezidentské kampaně. Hned první Executive Order směřoval proti zákonu Affordable Care Act častěji známém pod označením Obamacare, kdy se ale spíše jednalo jen o takové výstražné upozornění, že se dané věci věnuje pozornost, než o nějakou zásadní změnu nebo její úplné zrušení, jak Trump sliboval. Ukázalo se totiž, že je problematika amerického zdravotnictví výrazně komplikovanější, než si nová garnitura původně myslela.
Donald Trump přistoupil ke zrušení environmentální legislativy Baracka Obamy (Clean Water Rule) chránící americké vody před odpadem produkovaným uhelnými těžaři. Podepsal několik příkazů zaměřených na veřejnou bezpečnost, snížení kriminality a boj proti terorismu, na jejichž základě následně zavedl kvóty a limity vztahující se na syrské uprchlíky, respektive na americký uprchlický program celkově. Zakázal vstup imigrantům a držitelům víz ze sedmi převážně muslimských zemí (Íránu, Iráku, Súdánu, Libye, Somálska a Jemenu). Tento zákaz avšak byl prakticky okamžitě zrušen Nejvyšším soudem. V rámci příkazu týkajícího se ochrany amerických hranic pak nařídil výstavbu zdi na hranici s Mexikem, přičemž zvažuje, že ji zafinancuje uvalením až 20% cel na dovozy z Mexika. A v neposlední řadě odstoupil od Transpacifického partnerství, které mělo upravovat obchodní vztahy mezi téměř dvanácti státy. Trumpem často zmiňovaná renegociace dohody NAFTA zatím ještě nezačala.
Ne všechny Executive Orders
se ale týkaly jen kontroverzních témat. Omezil možnost lobbingu pro státní zaměstnance a veřejné funkcionáře, projevil snahu o deregulaci systému (za každou nově schválenou regulaci mají být zrušeny dvě staré), zastavil bobtnání byrokratického aparátu dočasným moratoriem (zatím se očekává 90 dní) na přijímání nových zaměstnanců a zdůraznil nutnost kvalitní infrastruktury, přičemž zavedl tzv. projekty s vysokou prioritou, což má urychlit schvalovací proces klíčových záměrů. To vedlo k oživení debaty okolo ropovodů Keystone XL a Dakota Access, kdy jejich výstavba byla odložena kvůli nevyřešeným environmentálním a v případě Dakota Access i kulturním (poškození posvátných indiánských pohřebišť) otázkám.
A co se děje aktuálně?
Nejvíce aktuálním tématem je rozpočet a s ním spojená otázka, jestli dojde ke slibované fiskální expanzi nebo ne, a pokud ano, tak v jakém bude rozsahu. To dělá těžkou hlavu především americkému Fedu. Konkrétní podoba Trumpovy rozpočtové politiky totiž není dosud známa, a tudíž se dá jen velice obtížně zakomponovat do makroekonomických prognóz. A je-li ekonomický výhled zatížen nejistotou, tak se ona nejistota přenáší i do komunikace ohledně budoucí trajektorie úrokových sazeb.
<br>
Americké hospodářství nyní šlape lehce nad svým potenciálem a v nejbližších letech by tento trend měl pokračovat (dle odhadů Fedu do roku 2019). Expanzivní fiskální politika by proto mohla vést k přehřívání ekonomiky a značným inflačním tlakům, na což by byl Fed nucen zareagovat rychlejším zvyšováním sazeb. A to se mu tak úplně nechce, jelikož růst úrokových sazeb by tlačil na posilování dolaru. Silnější dolar by pak přesměroval poptávku od domácí produkce směrem k importům, což by zbrzdilo americký růst.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry ještě vstupuje daňová reforma, která je opět jednou velkou neznámou a která by mohla sama o sobě významně tlačit na apreciaci dolaru (návrh Border Adjustment Tax Paula Ryana). Amerika by si tak za cenu silnějšího dolaru dovážela nižší inflaci ze zahraničí, což by mohlo dostatečně ulevit domácím inflačním tlakům, a častější zvyšování úrokových sazeb by tak nebylo nutné.
Všechno přitom naznačuje, že se Donald Trump vydá cestou vyšších výdajů, jelikož Bílý dům v pondělí představil návrh rozpočtu na obranu ve výši 603 mld. $. Jedná se asi o 3% navýšení oproti fiskálnímu roku 2016. I v tomto případě ale není vše úplně jednoznačné a narážíme na řadu komplikací. První překážku tvoří Budget Control Act z roku 2011, který stanovuje maximální možnou výši zadlužení1, přičemž Trumpův návrh by tuto výši překročil hned o 10% (54mld. $). Další problém by nastal, pokud by se neodhlasovalo posunutí tohoto stropu. Muselo by se totiž začít škrtat. Demokraté ale nebudou chtít zvyšovat výdaje na obranu na úkor ostatních rozpočtových kapitol (školství, zdravotnictví apod.). Očekává se proto značný boj v Kongresu (pro schválení rozpočtu je přitom potřeba kvalifikované většiny).
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz