Nedostatkem analytiků, poradců a stratégů, kteří tvrdí, že akcie jsou předražené, v současné době určitě netrpíme. Varují před náhlým propadem trhu a ten se skutečně může dostavit kdykoliv. Akcie jsou svou podstatou volatilním aktivem, které ovlivňují měnící se nálady investorů. Nicméně nějak zvlášť předražené v současné době nejsou, spíše se nacházejí blízko své férové hodnoty.
Bývá často zmiňováno, že index S&P 500 si od března 2009 připsal téměř 250 %, akcie se pohybují na historických maximech a rostou už osmým rokem v řadě. Nic z toho ale neznamená, že musí být předražené. Po březnu 2009 totiž rostly i korporátní zisky, a to prudce. Indexy tedy mohou být na maximech, valuace se tam ale nenacházejí. A právě valuace představují jediné smysluplné kritérium při posuzování toho, zda akcie neleží příliš vysoko.
Jedním z klíčových valuačních měřítek je poměr cen a zisků, i když má některé vady. Od roku 1954 dosáhlo průměrné PE měřené na základě zisků dosažených za posledních 12 měsíců hodnoty 16,6. Toto období ale obsahuje mimořádně vysokou valuaci z padesátých let a z let devadesátých. Stejně tak se v něm odráží mimořádně nízké valuace let sedmdesátých. Prostý průměr tedy zahrnuje naprosto rozdílné periody a jeho použití je mylné a naivní.
Každý, kdo pracoval s modelem diskontovaných dividend, si je vědom toho, že během období vysokých sazeb leží férová PE nízko. Pokud se sazby naopak nacházejí nízko, znamená to, že férová PE jsou výše. Jestliže se zaměříme na historická období, kdy se inflace i sazby nalézaly nízko tak, jako je tomu i dnes, zjistíme, že PE se pohybovalo znatelně nad historickým průměrem. A také nad hodnotami, které na trhu vidíme dnes. Investoři ale další růst valuací nepovolí, protože jsou z akciového trhu stále nervózní. Ukazují to například pokrizové průzkumy sentimentu. Tato nervozita je zřejmá i z valuací sektorů, které jsou považovány za defenzivní a bezpečnější. Sektory, které jsou vnímány jako rizikovější, mají valuace naopak relativně nízko.
Opatrnost investorů je zřejmá i z dluhopisového trhu, protože výnosy desetiletých vládních obligací nekompenzují investory za všechna rizika, která nesou. Výnosy po zdanění se totiž nacházejí znatelně pod jádrovou i celkovou inflací. Z toho je zřejmá obrovská ochota investovat do dluhopisů, které jsou považovány za bezpečné aktivum. Pokud Fed během následujících čtvrtletí normalizuje sazby, dluhopisoví investoři budou realizovat kapitálové ztráty, které znatelně převýší úrokové výnosy. Podle našeho názoru tak nyní dluhopisy představují investici se znatelným rizikem, ale jen minimálním výnosem.
Pokud předpokládáme, že Fed skutečně přikročí k normalizaci sazeb, pak můžeme akcie považovat za aktiva s férovou valuací, dluhopisy jsou poměrně drahé. Vše se může změnit kvůli politice americké vlády. Snížení daní ze zisků by znamenalo, že atraktivita akcií vzroste a to samé platí o vlivu investic do infrastruktury, které by podpořily ekonomický růst. Opačně by působily bariéry obchodu či vysoká inflace a sazby. V tuto chvíli by ovšem investoři měli dávat přednost akciím před dluhopisy.
Autor: Charles Lieberman, který stojí v čele Advisors Capital Management LLC
(Zdroj: Bloomberg)