Bankovní rada ČNB na svém dnešním mimořádném měnověpolitickém zasedání rozhodla o ukončení kurzového závazku ČNB. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost. Kurzový závazek splnil úlohu a očekávání, česká ekonomika je v lepším stavu oproti přelomu 2013/2014, uvedl na následné tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ukončení závazku je prvním krokem k postupnému zpřísňování měnových podmínek, podotkl také Rusnok po zasedání bankovní rady. Ta o nastavení úrokových sazeb nejednala.
-Kč roste o zhruba 1,5 % na 26,6 EUR/CZK a o 1,5 % na 25,0 USD/CZK
-Probíhá vybírání zisků hlavně na 1letých dluhopisech, výnosy rostou
-Rusnok: Jsme připraveni výkyvy zmírňovat, nejprv se ale musí kurz ustálit
-Bureš: Kurz bude volatilní, dlouhodobě Kč posílí, celý komentář ZDE.
-Mohou zlevnit zájezdy a dovoz, v ČR může ubýt turistů. Více ZDE.
-Sýkora: Z exitu by mohly profitovat především regionální banky a pojišťovny. Více ZDE
"ČNB se tímto krokem vrátila do standardního režimu měnové politiky, ve kterém jsou hlavním nástrojem úrokové sazby. Kurz koruny tak může kolísat jedním i druhým směrem v závislosti na vývoji poptávky a nabídky. ČNB je nicméně připravena případné nadměrné kurzové výkyvy zmírňovat svými nástroji," uvedla centrální banka.
Česká koruna je po oznámení ČNB k euru výrazně volatilní. Posunuje se na silnější úrovně až pod hladinu 26,7000 EURCZK a nadále postupně zpevňuje. Výnos na 1letém českém státním dluhopisu v roste o 40 bazických bodů na -0,61 procenta.
ČNB dnes zároveň naznačila výrazný nárůst intervencí na obranu slabé koruny. Dekádní bilance ČNB za období od 21. do 31.března ukázala, že pohledávky ČNB vůči zahraničí stouply o 230,5 miliardy korun neboli 8,53 miliardy eur. V druhé březnové dekádě končící 20. březnem pohledávky ČNB stouply o 116,6 miliardy korun čili 4,3 miliardy eur. Pohledávky centrální banky vůči zahraničí jsou ovlivněny i dalšími faktory, bilance je však spolehlivým vodítkem v otázce její intervenční aktivity. Údaje o stavu devizových rezerv ČNB ke konci března budou zveřejněny zítra.
Bureš: Koruna může být volatilní oběma směry
"Předpokládáme, že koruna bude v nejbližších týdnech a měsících volatilní, a to potenciálně oběma směry. Odhadujeme, že před vypnutím intervencí byl otevřen velký objem sázek na silnější korunu (odhadem až 50 miliard eur). Pokud bude chtít část hráčů na trzích přivřít své dlouhé korunové pozice, nemusí na trhu vždy jednoduše najít dostatečně silné protistrany (přebytek běžného účtu platební bilance činí pouze 2 miliardy eur)," říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. "Ve středním až dlouhém horizontu by nicméně koruna měla posilovat," dodává. Celý komentář je k dispozici ZDE.
Sýkora: Z exitu mohou těžit hlavně regionální banky a pojišťovny
"Domníváme se, že s tím, jak by česká koruna mohla pozvolně zpevňovat, by výnosy pevně úročených korunových instrumentů měly postupně růst, především na krátkém konci. Z exitu by tak mohly profitovat především regionální banky a pojišťovny,“ říká hlavní analytik Patria Finance Tomáš Sýkora. Naopak ČEZ či Unipetrol mohou při posílení koruny čelit mírným obtížím, uvádějí analytici Patria Finance. Podrobnosti jsou k dispozici ZDE.
Intradenní vývoj kurzu české koruny k euru online (EURCZK):
Zdroj: Patria.cz
Bankovní rada ČNB rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, guvernérem banky byl tehdy Miroslav Singer. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.
Záznam tiskové konference guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka
Zdroj: ČNB
Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. Banka zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější.
Kritika i zastání pro ČNB
Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží.
Naopak premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. "ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku," řekl v dubnu 2015. Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od loňského července je guvernérem ČNB.
Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahovala ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč/EUR nechávala ČNB kurz pohybovat podle nabídky a poptávky. Rekordní intervence připadly na letošní leden, kdy banka na devizovém trhu utratila asi 391 miliard korun za nákup eur. Šlo o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí. Od té doby do konce ledna ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence pokračovaly i v únoru a březnu.
Exportéři: Intervence nám pomohly
Loni v dubnu tehdejší guvernér Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. "Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji," řekl. Ve svém blogu v červnu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky.
Singera ve vedení ČNB vystřídal loni v červenci Rusnok, který je dlouholetým spojencem Zemana. Své jmenování do čela bankovní instituce uhájil i přes rozporné názory obou představitelů na politiku kurzového závazku. "Jistě máme jiný názor na použití tohoto nástroje, ale vždy jsem říkal, že byl použit za specifických okolností a že jde o dočasný nástroj," řekl po nástupu do funkce Rusnok.
Asociace exportérů koncem března uvedla, že intervence přinesly exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 147 miliard korun.
Představitelé ČNB zpočátku hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Koncem letošního března Rusnok řekl, že konec režimu intervencí může nastat kdykoliv po konci takzvaného tvrdého závazku, tedy od dubna. Dnes rada intervence ukončila.