V závěrečném duelu francouzských prezidentských voleb se za 14 dnů střetnou centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Oběma politikům se podařilo porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran, z nichž vycházely dosavadní hlavy státu. Rozhodlo o tom dnešní první kolo voleb, ze kterého vypadlo devět jejich konkurentů, včetně pravicového konzervativce Françoise Fillona a levicového radikála Jean-Luka Mélenchona. Poslední odhady výsledků ukázaly, že pro Macrona hlasovalo kolem 23 procent voličů, Le Penovou kolem 22 procent. Volební účast dosáhla 77 až 80 procent.
U vítězného tandemu by se těžko daly hledat větší protiklady. Jde o představitele zcela protichůdných vizí o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí a v zahraničí politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i EU.
Jediným jejich společným jmenovatelem je, že nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy doposud pocházel některý z prezidentů. Situace se tak přizpůsobila náladě voličů znechucených stávajícím uspořádáním a toužících po vzniku nové politické scény.
Už od prvních chvil se dá očekávat velké zemětřesení v celém politickém spektru, při kterém budou vnikat nová spojenectví a zanikat ta stará. Poražené velké strany se každopádně otočily proti Le Penové. Fillon i socialista Benoit Hamon, který nedostal ani sedm procent hlasů, podpořili Macrona.
Prezidentské volby ve Francii: Analýzy, komentáře, rozhovory na Patria.cz jednom místě
Macron, který si už v předvolební kampani zadal za úkol stmelit levici a pravici, patrně i tak prohloubí trhliny mezi socialisty, jejichž liberální křídlo ho podpořilo a levicové těžce pohořelo s Hamonem. Podobnou gravitační silou zapůsobí na pravicové Republikány Le Penová, která bude přitahovat jejich radikální část, zatímco umírněnější se částečně přikloní k Macronovi. Bude v zájmu konečného vítěze, aby se za něho postavilo co nejsilnější politické uskupení, které projde následně křtem ohně v nadcházejících červnových parlamentních volbách.
Tradičním stranám nepomohly předvolební primárky, které měly stmelit levicové a pravicové síly. Pravicovému Fillonovi, který zpočátku platil za favorita, zlomily vaz skandály kolem fiktivního zaměstnávání manželky jako parlamentní asistentky a přijetí drahých obleků od spřízněného podnikatele v hodnotě malého auta. Socialista Hamon považovaný liberální křídlem za vzpurný živel nezaujal svou vizí a nechal se předběhnout Mélenchonem, který prokázal větší vůdcovské, rétorické a marketingové schopnosti.
Pokud se v druhém kole za dva týdny potvrdí dosavadní předvolební průzkumy, měl by Macron posbírat více voličů a porazit Le Penovou s dvoutřetinovou většinou. Přestože Le Penová míří výš, i tak by šlo pro ni o velký úspěch. Jednak na rozdíl od roku 2012 neskončila na třetím místě, jednak dostane skoro dvakrát tolik hlasů než její otec, který se probojoval překvapivě do druhého kola v roce 2002, kdy byl drtivě poražen Jacquesem Chirakem..