Těžká investiční dilemata při sázkách na uživení příštích generací

Celkově to vypadá jako těžko zpochybnitelná investiční teze: Lidí na světě bude pravděpodobně ještě nějaký čas přibývat, k tomu se stravovací zvyky spotřebitelů v rozvíjejících se zemích posouvají směrem k tomu, na co jsme zvyklí na Západě. Půda ovšem neomezeným zdrojem není. Tudíž by se mělo dlouhodobě vyplácet vše, co souvisí se snahou uživit svět. Čína si je tohoto problému dobře vědoma a snaží se podle toho jednat – viz Víkendář: Čína se snaží vyhnout potravinové krizi, změní tím celý svět. Co na to vše akciové trhy?

V následujícím grafu je zeleně vyznačen vývoj cen akcií společnosti Mosaic, oranžově akcií Agria a šedě Potash Corp. Tyto firmy se zaměřují na výrobu zemědělských hnojiv a podle výše uvedené logiky by si ceny jejich akcií měly vést hodně dobře. Spíše ale vidíme, že Potash a Mosaic se vezly na komoditní horečce a to jak směrem nahoru, tak dolů poté, co komodity vyšly z kurzu. Agrium se se svým širším portfoliem služeb a produktů tomuto mustru vymyká (akcii jsem se krátce věnoval už na začátku tohoto roku). Nicméně po roce 2015 už velkou radost investorům také nedělá:

Zdroj: Financial Times 

Investor Reuben Gregg Brewer na stránkách Motley Fool poukazuje na to, že světová populace by se podle odhadů měla během následujících 40 let zvednout na 10 miliard lidí (teda asi o 2,5 miliardy více, než nyní). Jeho favoritem na související investiční sázku je Agrium a příčinou je zmíněné širší portfolio a následně menší citlivost na výkyvy v poptávce a další šoky. Poukazuje například na to, že Potash Corporation čelila v roce 2016 poklesu hrubé marže na polovinu, Agrium trpělo mnohem méně. Jenže dilema „která z těch dvou je lepší“ se nyní elegantně řeší, protože tyto dvě společnosti by měly fúzovat. Motivací jim je slabý trh s hnojivy a nízké ceny potaše – viz následující obrázek: 



Potash Corp. by prý měla být na konci svého investičního cyklu a investice v letošním roce by už měly klesnout na 60 % investic z roku 2013. Fúzující společnosti také hovoří o tom, že by měly dosáhnout nákladových úspor ve výši 0,5 miliardy dolarů. A následující graf ukazuje, že portfolio nové entity bude diverzifikovanější než u obou předchozích společností:



Agrium dokázalo v roce 2016 udržet provozní tok hotovosti na úrovni 1,6 miliard a zároveň znatelně omezilo investice. Po investicích mu tak zbylo asi 600 milionů dolarů, z toho vyplatilo asi 400 milionů na dividendách (odkupy ukončilo, což jsem mu ve svém předchozím příspěvku „radil“).  O 200 milionů dolarů tak v roce 2016 mohlo ještě snížit své dluhy a mělo by se tohoto mustru držet dál, protože rozvaha není v kritickém stavu, ale nějak zvlášť silná také není.

Společnost Mosaic bych investorům nedoporučoval, vyjma těch, kteří mají vyloženě dobrodružnou povahu. Její výsledky se totiž v minulém roce znatelně zhoršily, to jí ale neodradilo od další výplaty dividend a od odkupů, které dohromady znatelně převyšují to, co firmy vydělala. A to vše ve stavu, kdy zadlužení rozvahy dosahuje hodně vysokých úrovní. Na druhou stranu by akcie mohla hodně citlivě reagovat v případě, že by se ukázalo, že rok 2016 byl jen výjimkou. V opačném případě hledíme na propadák v přímém přenosu.

Potash Corp. čelí poklesu tržeb už od roku 2012 (předchozí dvě společnosti „teprve“ třetím rokem). Připomíná Mosaic v tom, že v roce 2016 prudce kleslo provozní cash flow na 1,2 miliardy dolarů a po investicích firmě zbylo asi 400 milionů dolarů. To ale firmě nebránilo vyplatit dividendy v dvojnásobné výši, na což si musela půjčit. Pokud by přitom měl být rok 2016 obrazem věcí příštích, i rozvaha této společnosti je předlužená (a moc nepomůže ani výše zmíněný pokles CapEx). Kombinace Agria a Potash tak může mít řadu pozitivních stránek, ale procházkou růžovou zahradou nebude. 

Investoři tu tedy čelí těžkému dilematu: Na jedné straně stojí onen poměrně přesvědčivý příběh o uživení budoucích generací. Na straně druhé současný útlum cyklického charakteru a to, že nejedna společnost v odvětví výroby hnojiv má hodně „americký“ přístup ke korporátním financím: Do poslední chvíle předstírat, že zdroje pro výplatu peněz akcionářům jsou. Shodou okolností jsem zde včera ve „Švýcarském dně“ psal o společnostech, kterým také současné prostředí moc nepřeje, ale jejich přístup k tomu, jak překlenout zlé časy, je úplně jiný. Takový švýcarský. A ona těžká „potravinová“ investiční dilemata se nepojí jen s tímto odvětvím. Stačí se podívat třeba na to, jak byla až do roku 2015 devastována rozvaha společnosti Deere.