Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.
"Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb," uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 EURCZK.
Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.
Spekulanti se zřejmě stali dlouhodobějšími investory
Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. "To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují," uvedl.
Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. "Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není," uvedl guvernér.
Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. "Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat," dodal guvernér.
ČNB chce vyšší výnos z rezerv
Česká národní banka se bude snažit v rámci nové strategie část devizových rezerv investovat tak, aby dosáhla vyšších výnosů. Může tak učinit například přesunem části rezerv z méně výnosných eur na dolary nebo nákupem kvalitních dluhopisů, řekl dále v rozhovoru Rusnok. Důvodem je mimo jiné snaha zmírnit kumulované ztráty banky z přecenění rezerv v souvislosti s posilování koruny po konci intervencí. Rusnok upozornil, že jde o úvahy a banka o takových krocích nikdy neinformuje předem.
"Část devizových rezerv, kterou nepotřebujeme nutně pro měnovou politiku, budeme pravděpodobně orientovat více výnosově. Uvažujeme o změnách v měnové struktuře, například dolar vynáší více než eura. Logicky je zde prostor pro další instrumenty, byť stále relativně bezpečné. Jde o různé dluhopisy kryté zástavami americké nebo evropské provenience. Prostor by se mohl najít také například pro korporátní dluhopisy, což Evropská centrální banka běžně dělá," řekl. Investice ČNB stále zůstanou poměrně konzervativní, dodal.
ČNB měla ke konci května devizové rezervy za 3,27 bilionu korun. Za jejich růstem v posledních letech jsou především intervence ČNB, kdy centrální banka od listopadu 2013 do letošního dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.
Největší překvapení? Exit bez překvapení
Odhady vývoje kurzu ČNB zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. "Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny," uvedl.
Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. "Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude," uvedl.
"Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme překvapivě zažili bez překvapení, což je asi největší překvapení z toho posledního roku," řekl. Devizové intervence ČNB ukončila letos 6. dubna. Rusnok se stal guvernérem ČNB loni v červenci.
Přijetí eura bychom zvládli
Česká republika je v obecné rovině podle Rusnoka připravena na přijetí eura a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit. Guvernér ČNB ale zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný.
"Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje," uvedl guvernér.
Projekt Bankovní unie podle Rusnoka provází velká byrokracie. Navíc záchranný fond nemá dostatek peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů.