Aktualizováno Zátěžové testy jaderných elektráren musí být předmětem vysoce odborné diskuze, a nikoliv pod vlivem neopodstatněných politických zásahů. Na Evropském jaderném fóru v Praze to řekl premiér Petr Nečas. Kritéria zátěžových testů by podle něj také neměla zahrnovat hrozbu terorismu. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová je hrozba teroristického útoku posledním významným bodem projednávaných kritérií, kolem kterého panují spory.
"Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na odborné a chci zdůraznit na vysoce odborné úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení," řekl Nečas.
Podle Drábové se členské země již na podobě zátěžových testů z velké části dohodly již v předchozích dnech. "Na technické úrovni panuje shoda," řekla. Spory jsou však kolem bodu, zda testy mají obsahovat také kritérium ochrany před teroristickým útokem. "Je to principiální věc," uvedla Drábová.
Některé země, včetně ČR, k tomu mají výhrady. "České republika je proti, stejně jako drtivá většina dalších zemí," řekla Drábová. Proti je například také Francie, naopak Evropská komise kritérium teroristického útoku v testech prosazuje.
Jednání o zátěžových testech tento týden zkomplikovaly výhrady Německa, Rakouska a částečně také Evropské komise. Na jaderném fóru nyní politici a zástupci energetického sektoru jednají o dalším postupu.
Podle Nečase by kritéria zátěžových testů měla být dohodnuta do poloviny roku. Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Testy by měly začít v druhé polovině roku. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě, dodal Nečas.
Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera je podoba zátěžových testů z velké části hotova. Zbývá dohoda kolem dvou či tří kritérií, podotkl.
Oettinger v minulých dnech prohlásil, že je pro co nejpřísnější kritéria zátěžových testů. Měla by podle něj mimo jiné zahrnovat teroristické riziko, hrozbu kybernetického útoku nebo případný pád letadla na elektrárnu. Některé země, včetně ČR, k tomu mají ale výhrady.
"Nedovedu si představit, že by kritéria zahrnovala hrozbu terorismu," řekl Nečas. Ochrana občanů před terorismem je podle něj v zájmu každého státu a ochranná opatření před útoky teroristů by neměla být součástí transparentních testů průmyslových zařízení. Potenciální teroristé by pak totiž takové informace mohli zneužít, dodal.
Evropská unie začala uvažovat o zátěžových testech v době, kdy zemětřesení a následná vlna cunami těžce poškodili japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986.
"Česká republika zastává názor, že je potřeba nejprve technicky vyhodnotit posloupnost událostí, ke kterým došlo v jaderné elektrárně Fukušima a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a i politickým opatřením," řekl Nečas.
Premiér uvedl, že Česko zátěžové testy podporuje a zároveň zopakoval, že stát stále počítá s dostavbou nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Zdůraznil, že každá členská země EU má právo zvolit si vlastní energetický mix a Česko hodlá pokračovat ve využívání jaderné energie. Podporu pro zátěžové testy vyjádřila také slovenská premiérka Iveta Radičová. Podle ní také Slovensko bude pokračovat ve využívání jaderné energie.