Finanční srdce Londýna by během několika let mohlo přijít až o polovinu pracovníků v investičním bankovnictví, pokud Británie nepřestane razit tvrdou linii v jednáních o vystoupení z Evropské unie. Nejnovější analýza britské poradenské společnosti Oliver Wyman obsahuje i další potenciálně chmurná čísla. Výdaje některých bank se kvůli brexitu zvýší až o 4 procenta a narostou také kapitálové požadavky.
Řada bankovních domů již avizovala, že kvůli brexitu plánují přesouvat pozice z Británie. Mezi těmi, které chtějí přesunout část zaměstnanců do svých dceřiných firem v kontinentální Evropě, figurují taková jména jako , UBS nebo . Nejnověji se k brexitu vyjádřila , která se v pondělí stala první bankou, jež na loni odhlasovanou rozluku Británie se zbytkem osmadvacítky zavěsila cenovku. Přestěhování části pracovních pozic a aktivit do Paříže by ji mohlo přijít na až 300 milionů USD. V divizi světového bankovnictví a trhů této největší evropské banky by to ohrožovalo příjmy zhruba ve výši 1 miliardy dolarů.
Předpokládané dopady brexitu na pracovní místa ve finančním Londýně vypadaly zpočátku růžověji. Oliver Wyman už loni odhadla, že pokud banky v Británii přijdou o zvýhodněný přístup do Evropské unie, bude to britské finanční služby stát až 35 000 pracovních míst. Z toho 12 000 až 17 000 míst by mohlo ztratit jenom wholesale bankovnictví, které poskytuje služby větším firmám a finančním institucím. Tento odhad se nemění, původní číslo by ale mohlo v nejhorším případě narůst v průběhu času až na 40 000, odhaduje firma nyní. Byla by to zhruba polovina všech pracovních míst v tomto sektoru v zemi.
Odchod Británie z EU si Britové odhlasovali v loňském referendu. Dojít by k němu mělo v březnu 2019. Jednání už začala, přičemž premiérka Theresa Mayová prosazuje tvrdý brexit, který by znamenal odchod Británie ze společného trhu a konec volného pohybu osob.
Podle dubnového informativního reportu pro britské zákonodárce čítá britský finanční a pojišťovací sektor přes jeden milion pracovních míst, tedy zhruba 3,1 procenta všech pracovních míst v zemi. Jejich rušení a přesuny za Lamanšský průliv nebo ještě dál by mohly znamenat vrásky navíc pro britskou ekonomiku, kde jsou finanční služby jedním z důležitých přispěvatelů. Podíl finančních a pojišťovacích služeb na britské ekonomice pohledem hrubé přidané hodnoty (měří příspěvek daného sektoru k ekonomice) ukazuje následující graf.
Zdroj: www. researchbriefings.parliament.uk
Vyšší náklady i požadavky na kapitál
U „škatulat“ přitom možná nezůstane. Bankovní domy, které obsluhují korporátní a institucionální klientelu, budou muset najít navíc 30 až 50 miliard dolarů, aby podepřely svoje nové evropské operace, odhaduje také Oliver Wyman. Zvýší se možná i provozní náklady bank, které budou muset „zdvojit“ některé operace, které dříve soustředily v Londýně. S nejvyšší pravděpodobností by šlo o duplikace činností v oddělení rizik, compliance a financí. Roční náklady by se tím mohly zvednout o 2 až 4 procenta, což by odpovídalo zhruba 1 miliardě USD napříč odvětvím. „Jakmile rozdělíte portfolio…přijdete o výhody diverzifikace, které vám umožňují snižovat kapitál, který držíte proti,“ uvedl podle Financial Times Matthew Austen z Oliver Wyman.
Ať to stojí cokoli?
Voliči si ale za historickým rozhodnutím z loňského června stojí. Nejnovější průzkum společnosti YouGov ukázal, že podle více než 60 procent podporovatelů brexitu by i vážné poškození britské ekonomiky stálo za to, aby byl rozchod s Bruselem dotažen do konce.
V opačném - proti-brexitovém - táboře považuje vážné ekonomické šrámy za přiměřenou cenu jenom 34 procent oslovených.
Zdroje: Oliver Nyman, CNBC, FT, http://researchbriefings.parliament.uk