Patria (Patria Finance)
Podnikání  |  21.08.2017 13:21:23

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?


Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další ministři. Podle předsedy vlády tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě.

Odbory požadovaly přidání o 1500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun. Hospodářská komora vyzývala vládu, aby pro příští rokminimální mzdu nezvyšovala. Výhrady měly i některé resorty. Ministerstvo zemědělství navrhovalo zvýšení o 1000 korun.

Vláda schválila již 4. zvýšení minimální mzdy. Od 1.1.2018 se minimální mzda v ČR navýší o 1 200 na celkových 12 200 korun hrubého.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) August 21, 2017

 

"Rozhodli jsme opět, během našeho mandátu již počtvrté, zvýšit minimální mzdu, a to od 1.ledna 2018 o 1200 korun na 12.200 korun," uvedl premiér. Současně od ledna stoupne základní hodinová sazba na 73,20 korun z nynějších 66 korun

"Na začátku našeho působení činila minimální mzda... 8.500 korun. Jedním ze zásadních ekonomických bodů našeho vládního programového prohlášení bylo zvýšit minimální mzdu tak, aby... se lidem vyplatilo pracovat, a ne žít na sociálních dávkách," dodal. Podle předkládací zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí přinese zvýšení minimální mzdy do státního rozpočtu navíc 1,3 miliardy korun díky vyšším příspěvkům zaměstnanců a firem na důchodové a zdravotní pojištění.

Minimální mzdu pobírá zhruba 132.000 lidí neboli 3,6 procenta pracujících. Ministerstvo předpokládá, že zvýšení minimální mzdy nepřinese firmám neúměrné zvýšení jejich nákladů, které by vedlo k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti.

ak se na zvyšování minimální mzdy dívá ekonom ČSOB Petr Dufek? "Taková rychlost zvyšování minimální mzdy tu byla naposledy v roce 2001-2002. Celkově se minimální mzda za dva roky zvýšila o 24 %, za čtyři roky o 43 %. Někdo by řekl, že jde stejně jen o malý okruh lidí, takže to může být jedno. Jenže s minimální mzdou musí jít nahoru i nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou aktuálně v rozpětí 11-22 tisíc. Takže až tak marginální problém to určitě není," upozornil Dufek už v minulém týdnu, kdy Sobotka záměr avizoval. 

"Na druhou stranu, komu chybí zaměstnanci, bude muset přidávat na mzdách tak jako tak. Vzhledem k pozitivnímu vývoji hospodářství je zvyšování minimální mzdy pro firmy nepochybně snesitelné, nicméně méně skokové administrativní navyšování tarifů by asi bylo přijatelnější," pokračuje Dufek.

Jak se dívá na přidávání ve veřejném sektoru? "Jistě, proč ne, pokud takový krok nezvýší schodek státního rozpočtu. Školství je dlouhodobě podfinancované, ale podobně jako v případě zdravotnictví, je vzhledem ke své struktuře i téměř bezedné. Takže možná kromě přidávání peněz na mzdy by si obě tyto části velmi významného veřejného sektoru zasloužily i trochu systémové pozornosti. O expandující veřejné správě v době digitalizace nemluvě," uvádí Dufek.

Hospodářská komora jako zástupce firem připravila 11 důvodů,  proč chce po vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, aby minimální mzdu dále nezvyšovala. Zde jsou:

Podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, nahrazování stroji a práce načerno

Skokový plošný růst minimální mzdy poškodí firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově. V důsledku této regulace tak dochází k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady jsou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být ale velmi významný.

Zrychluje se zvyšování mzdy navzdory tomu, že to prokazatelně škodí

Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 , letos ji vláda zvýšila o 1100 a nyní chystá zvýšení o dalších 1200 od ledna 2018. Přitom zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu. Prokázala to i studie Vysoké školy ekonomické z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 19962015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté tito zaměstnanci jsou propouštěni. Zvýšení minimální mzdy o 100 způsobuje pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 %.

Problémem je zaručená mzda

Institut zaručené mzdy navázaný na minimální mzdu je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do osmi skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě, od 1. ledna 2017 to je 11 000 korun měsíčně. Pro 8. skupinu prací činí dvojnásobek minimální mzdy, od 1. ledna 2017 to je 22 000 korun měsíčně.

Dochází k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce

Pokud by stát minimální mzdu zvýšil o dalších 1200 (meziročně tedy o cca 11 %), za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL by se zvýšila už o 43,5 %. Otázkou je, zda se stejně tak zvýšila i produktivita práce. Růst minimální mzdy navíc s sebou nese deformaci mezd také ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.

Stát zasahuje tam, kde by neměl. Vláda ani odbory nehledí na argumenty zaměstnavatelů

Hospodářská komora ani zaměstnavatelé si v žádném případě nemyslí, že by zaměstnanec neměl dostávat takovou mzdu, kterou si za odvedenou práci zaslouží. Neztotožňují se ovšem s faktem, že by tuto mzdu měl určovat direktivně někdo shora, mimo firmu. Mnohé české firmy považují určování výše minimální mzdy jako nekorektní zásah do svých pravomocí. Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu i v letošním roce. Hospodářská komora je ochotna respektovat existenci tohoto institutu za předpokladu, že bude výše minimální mzdy stanovena na základě konsensu obou stran, tedy jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. V posledních letech se tak ale neděje, růst minimální mzdy odpovídá vždy spíše požadavkům odborových organizací.

Chybí podrobnější vyhodnocení dopadů posledního zvyšování minimální mzdy

Vláda veřejnosti nepředložila žádné objektivní vyhodnocení dopadů loňského ani letošního zvýšení minimální mzdy, a to i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů této regulace. Hospodářská komora ČR doporučuje, aby se vláda v rámci procesu navyšování mzdy vždy opírala o relevantní data, která pomohou vyhodnotit dopady uplynulého zvýšení minimální mzdy, a o jejím dalším navyšování rozhodovala až na základě řádné analýzy budoucích dopadů. Hodnocení na makro úrovni nevypovídá o tom, zda v podnicích, které vyplácejí minimální mzdu, nedochází k propouštění zaměstnanců nebo zda se ze zaměstnanců nestávají OSVČ. Zvyšovat minimální mzdu bez solidního vyhodnocení dopadů minulých a odhadů dopadů budoucích je z pohledu Hospodářské komory ČR nesmysl.

Minimální mzda je politicky zneužívána

Minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k „ochraně“ zaměstnanců jsou v ČR politicky zneužívány, proto se zvyšování minimální mzdy musí odpolitizovat. Hospodářská komora ČR dlouhodobě požaduje změnit způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. V únoru 2016 proto vyzvala předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tuto iniciativu zaměstnavatelů ale premiér odmítl. 

Iluze minimální mzdy jako nástroje chránícího před chudobou

Pokud minimální mzda má chránit před chudobou, pak Hospodářská komora ČR nerozumí tomu, proč zde máme tak hustou sociální síť, která naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali. 

Zvyšování minimální mzdy vede ke zvýšení odvodové zátěže nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců

Aby zaměstnavatel mohl dnes svému zaměstnanci vyplatit alespoň minimální mzdu ve výši 11 tisíc hrubého (9 640 čistého), na mzdových nákladech vydá 14 740 měsíčně. Takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem pak státu odvedou na dani z příjmu a odvodech celkem 5 100 měsíčně. Pokud by se zvýšila minimální mzda o dalších 1 200 , dohromady zaplatí každý měsíc státu už o dalších 721 více, tedy 5 821 . Paradoxně stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně. Zaměstnavatele taková změna vyjde na 1,9 až 2,3 miliardy korun, neboť dle původních statistik Úřadu vlády v ČR pobírá minimální mzdu 100 až 120 tisíc zaměstnanců.

Zaměstnavatele dusí vysoká odvodová zátěž

Práce v ČR podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD. Se svým 43procentním zdaněním ČR tak hravě překoná i severské země, proslulé vysokými daněmi, jako Švédsko, Dánsko nebo Norsko. Zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích ale nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související i orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Hospodářská komora proto prosazuje snížení odvodové zátěže zaměstnavatelů v ČR.

Odboráři argumentují Slovenskem, ale veřejnosti neřeknou „B“

Neadekvátní výše minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost, snižuje konkurenceschopnost firem a vede k zaměstnávání načerno. Podle odborářů je ostudné, že ČR má nižší minimální mzdu než Slovensko, přičemž by ji od 1. ledna 2018 nejraději dorovnali na slovenskou zamýšlenou úroveň 480 eur, tedy cca 12 500 , nebo 492 eur, tedy cca 12 800 tis. . Veřejnosti při předkládání vzorů hodných následování už ale nesdělí, že Slovensko vedle vyšší minimální mzdy má dlouhodobě i vyšší nezaměstnanost než v ČR, a třeba Řecko s minimální mzdou 684 eur (cca 17 800 ) se potýká s nezaměstnaností okolo 20 procent.

 
 

Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.


Výpočet čisté mzdy v roce 2024



Více zpráv k tématu Mzdy








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688