Německý sever a jih se vždy lišily. Jedna část bývala součástí Římské říše, druhá se nacházela mimo ni. Jedné části dominuje protestantská církev, druhé katolická. Konflikty devatenáctého století, které nakonec vedly ke sjednocení Německa, byly hlavně bojem severního Pruska s jižním Bavorskem. Sever prošel zprůmyslněním dříve a s větší intenzitou. Po většinu posledních dvou století byl také bohatší. Začíná to být jinak, zvedá téma Economist.
James Hawes ve své nové knize The Shortest History of Germany popisuje naznačené rozdělení do detailu s tím, že hranice oddělující římské a neřímské Německo je patrná dodnes a hrála významnou roli při formování celé historie této země. Rozdělování na sever a jih přitom není ničím novým, ale jeho současná forma dostává úplně jiné vyznění.
V prvních poválečných letech byl jih Německa chudší, ale v letech šedesátých tuto mezeru rychle dohnal. Po znovusjednocení Německa pak bylo relevantnější rozdělení na západ a východ, než na sever a jih. HDP na hlavu v bývalém NDR dosahoval v roce 1991 jen 9 759 eur, zatímco na západě to bylo několikanásobně více. Dnes je ale životní standard na východě a západě země podobný, rozdíly se naopak začínají opět zvyšovat mezi severem a jihem. A tentokrát si vede lépe jih.
Severní Porýní-Vestfálsko mělo v roce 2015 průměrný produkt na hlavu ve výši 37 070 eur, ale v Bavorsku dosahoval HDP na hlavu 44 566 eur. A ekonomická čísla jsou součástí širšího obrázku rozdělení severu a jihu Německa. Z 16 spolkových zemí si ty jižní vedou nejlépe téměř ve všech ukazatelích od kvality vzdělání, přes očekávanou délku života, zadlužení na hlavu, obchodní přebytky až po nezaměstnanost mladých.
Vysvětlit popsaný jev lze jen celým souborem faktorů. Podstatnou roli hraje historie. Na jihu nebyly uhelné doly, ocelárny či loděnice. Tato část Německa se tak už před delší dobou zaměřovala na nová odvětví včetně technologií. Deník Handelsblatt díky tomu nedávno vyhlásil hlavní město Bavorska Mnichov za technologické centrum země, které se může pyšnit vysokými příjmy i nízkou mírou kriminality.
Propast mezi německým severem a jihem se neustále rozšiřuje a tudíž je namístě se ptát, zda by se jí vláda neměla věnovat tak razantně, jako to učinila v případě rozdílů mezi východem a západem. Nebo by měla situaci prostě přijmout podobně, jako Američané přijali rozdíl mezi Kalifornií a Michiganem? Odpověď zatím zůstává otevřená. Zřejmé ovšem je, že v minulosti se uvažovalo téměř výhradně na ose východ – západ. Stále více ale bude do popředí vyvstávat otázka: Jak posunout sever na úroveň jihu?