Nejvyšší úroky platí Slováci, cena peněz v ČR klesla zhruba o třetinu
Postupné poklesy úrokových sazeb a uvolněná politika centrálních bank způsobily postupné klesání úrokových sazeb úvěrů pro domácnosti a neziskové organizace. V rámci Evropy nastal v roce 2008, resp. 2009, kdy ECB vyměnila politiku postupného zvyšování sazeb za jejich snižování. Míra poklesu sazeb úvěrů je rozdílná. Evropa by v tomto směru šla rozdělit na několik celků vykazujících podrobné rysy, a to „tvrdé jádro“ zahrnujíc Rakousko, Německo, Nizozemí, Lucembursko, Belgii apod., Pyrenejský poloostrov a Itálii, střední Evropu (bez Slovenska, zde sazby výrazně ovlivnil vstup této země do eurozóny), Skandinávii a Velkou Británii.
Nejvyšší úrokové sazby platí domácnosti a neziskové organizace na Slovensku
Domácnosti a neziskové organizace na Slovensku si půjčují na spotřebitelských úvěrech s průměrnou úrokovou sazbou 8,1 % p.a. Tato země dlouhodobě patří na „špičku“ žebříčku dle výše úrokových sazeb. Žadatelé z řad domácnosti a neziskových organizací v ČR se pak mohou „těšit“ na úrokovou sazbu 6,77 %, osmou nejvyšší hodnotu v EU. Tak jako v případě kreditních karet i hypoték, u spotřebitelských úvěrů platí, že země na Západě, zejména pak členské země eurozóny, si půjčují levněji než zbytek EU. Cena peněz v EU (měřeno průměrnou úrokovou sazbou) v EU v uplynulém roce mírně klesla, a to převážně v zemích se silnou ekonomikou. Naopak spotřebitelé ze zemí, jako jsou Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Itálie, Slovinsko, Španělsko či Litva dnes platí na úrocích více než před rokem, viz tabulka níže.Vývoj průměrných úrokových sazeb v zemích EU (hodnoty v %)
Země | 01.07.2017 | 01.07.2016 |
Belgie | 3,88 | 4,15 |
Bulharsko | 7,74 | 8,71 |
Česká republika | 6,77 | 7,61 |
Dánsko | 5,29 | 5,47 |
Dánsko | 4,03 | 4,29 |
Estonsko | 7,29 | 6,78 |
Finsko | 2,05 | 2,07 |
Francie | 3,66 | 4,24 |
Chorvatsko | 8,03 | 8,47 |
Irsko | 3,79 | 3,98 |
Itálie | 4,79 | 4,5 |
Kypr | 4,54 | 4,82 |
Litva | 4,12 | 3,76 |
Lotyšsko | 6,95 | 6,27 |
Lucembursko | 1,78 | 1,93 |
Maďarsko | 5,82 | 6,91 |
Malta | 4,97 | 5,02 |
Nizozemí | 3,3 | 3,49 |
Polsko | 6,87 | 6,49 |
Portugalsko | 5,85 | 5,82 |
Rakousko | 2,67 | 2,8 |
Rumunsko | 6,45 | 6,87 |
Řecko | 5,96 | 6,54 |
Slovensko | 8,1 | 9,14 |
Slovinsko | 4,68 | 4,45 |
Španělsko | 4,41 | 4,26 |
Švédsko | 4,12 | 4,11 |
Velká Británie | 8,08 | 8,42 |
Vývoj úrokových sazeb v EU, resp. eurozóně, výrazně ovlivnila světová hospodářská krize, která znamenala výrazné otočení kormidel centrálních bank. Od tohoto roku postupně klesají i úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v jednotlivých členských zemích Evropské unie. V žádném případě se však nejedná o souměrný vývoj. Zatímco v méně vyspělých zemích (a hlavně zemích, které neplatí eurem) Evropské unii klesly úrokové sazby v období 2007–2017 v průměru o 5–7 procentních bodů. Na druhou stranu, ve vyspělých zemích (bez ohledu na to, jestli platí či neplatí eurem) klesly sazby nejčastěji o 2–4 procentní body. Rozdíl v tomto vývoji však není způsoben jen centrálními bankami, ale i zvyšující se konkurencí na méně vyspělých bankovních trzích střední a východní Evropy.
Specifická je situace ve Velké Británii, kde úrokové sazby spotřebitelských úvěrů pro domácnosti a neziskové organizace klesly v uplynulých 10 letech jen mírně a tato země se tak postupně vyšplhala z 9. na 2. místo zemí s nejvyššími úrokovými sazbami.
Poslední zprávy z rubriky Úrokové sazby:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři