Nejmocnější muž na světě strčí do kapsy i Trumpa. A oba mohou být světu nebezpeční
Američtí prezidenti hovořili o čínských vůdcích velmi často s obdivem. Činil tak Richard Nixon, Jimmy Carter či Bill Clinton. A výjimkou se nestal ani Donald Trump, který podle The Washington Post řekl, že současný čínský prezident Si Ťin-pchin je „pravděpodobně nejmocnějším mužem“, kterého Čína za posledních sto let měla. Trump v tom má podle týdeníku The Economist pravdu a pokud by to nebyla jeho politická sebevražda, mohl by dodat, že jde zároveň o nejmocnějšího muže na Zemi. Co sebou tato moc přinese?
The Economist poukazuje na to, že čínská ekonomika je svou velikostí stále za americkou a čínská armáda se s vojenskou silou USA i přes svůj překotný růst stále nemůže přímo měřit. Jenže ekonomická a vojenská moc nejsou vším. Spojené státy jsou sice stále nejmocnější zemí na světě, ale její vůdce má doma slabou pozici a jeho vliv v zahraničí je ve srovnání s jeho předchůdci znatelně nižší. Už proto, že znevažuje hodnotu uzavřených dohod a spojenectví, na kterých americký vliv stál.
Prezident největší autoritářské země na světě si naopak užívá rostoucího zahraničního vlivu. Si Ťin-pchin má doma moc, které se po Maovi nikdo netěšil a Čína je dnes ekonomickým motorem světa. Na nadcházejícím kongresu komunistické strany bude prezident opěvován, ale skeptici se budou spíše ptát, k čemu svou výjimečnou moc použije. Na svých zahraničních cestách se prezentuje jako apoštol míru a přátelství, jako hlas rozumu, kterého je v současném světě tak třeba. Trumpova dobrodružství mu to značně usnadňují a například v Davosu čínský prezident hlásal, že se stane průkopníkem globalizace, volného obchodu a prosazování klimatických dohod. Ti, kteří mu naslouchali, byli potěšení, protože se radovali z toho, že alespoň nějaká velmoc je ochotna postavit se za správnou věc.
Čínský prezident není na rozdíl od Vladimira Putina člověkem, který by na globální scéně neustále kalil vodu a pokoušel se o destabilizaci Západu. Na druhou stranu ale toleruje problematickou Severní Koreu a jeho armáda se někdy chová způsobem, který budí u sousedních zemí velké obavy. Doma pak Si Ťin-pchin liberalismu fandí asi podobně jako Putin. Pronásleduje ho myšlenka na rozpad Sovětského svazu a možnost, že by se něco podobného stalo v Číně. Výsledná nejistota a strach v něm budí potřebu kontrolovat a ovládat čínskou společnost. Výsledkem je mimo jiné znatelné zhoršení v oblasti porušování lidských práv.
Nikdo by neměl mít tolik moci, kolik se jí koncentrovalo v rukou čínského prezidenta. Vláda jednoho muže je většinou receptem na nestabilitu, což ukazují i důsledky Maovy kulturní revoluce. Taková koncentrace moci může destabilizovat i jiné regiony, což je nebezpečím zejména nyní, když Trump prosazuje snížení zahraničního vlivu USA a vytváří tím politické vakuum. Světu neprospěje ani izolovanost Spojených států, ani diktátor v Číně. Nakonec se mu ale může dostat obojího.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři