Komunikační vykolejení na cestě za vyššími sazbami
Koruna posílila pod 25,6 CZK/EUR. A posiluje díky vyhrožování centrální banky, že sazby porostou nebo porostou ještě rychleji. Důvody jsou jasné: přehřívání ekonomiky, inflace včetně té jádrové je nad cílem ČNB, přehřívání na trhu nemovitostí a protržení mzdové střídmosti, kterou jsme viděli několik let.
ČNB má však stále problém v komunikaci a vysílá mírně řečeno nejasné signály. Teď nemyslím zmatky ze začátku léta ve stylu „Pepo, já se spletla“, kdy po „nezvýšíme“ nestačil uběhnout ani týden, abychom slyšeli „zvýšíme“. V srpnu ČNB nakonec sazby zvýšila, ale s tím, že v souladu s její prognózou si dává na rok pauzu.
Následně byla zveřejněna data o růstu mezd za 2Q (+7,6%). A guvernér Jiří Rusnok reagoval, že „Je to informace, která přidává maličko na váhu, že se vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ale ještě to není definitivní a z toho bych to automaticky neodvozoval.“
No, a když si přečteme oficiální zápis ze zářijového jednání ČNB tak zjistíme, že „V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy vyhodnotila bankovní rada bilanci rizik stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační.“
Mírně? To jako fakt? Protože celý zbytek zápisu je o tom, jak rychle by se měly sazby zvyšovat. A dokonce zda by se tak nemělo dít po větších skocích než po čtvrtkách. A tři ze sedmi rovnou hlasovali pro zvýšení. Tak proč mírně?
Pár dní na to Tomáš Holub, který je odpovědný za prognózu, sice zopakoval, že riziko jsou mírně proinflační, ale pak uvedl, že ekonomika potřebuje zvýšení sazeb. A protože je koruna překoupená, tak větší růst sazeb, než bylo v minulosti obvyklé. To už dává větší smysl.
Proč se vůbec objevilo mírné? Nejjednodušší vysvětlení může být, že bankovní rada „držela basu“ s guvernérem. Složitější vysvětlení může být, že samotná centrální banka neví, co vyšší růst mezd znamená. V svém modelovém uvažování totiž může považovat vyšší růst mezd za šok, který způsobí inflaci a přehřívání ekonomiky. Nebo je růst mezd tažen vyšším růstem produktivity díky vyšším investicím a rychlejším růstem potenciálního produktu. Pak se ale ekonomika nepřehřívá a není potřeba ji zchlazovat.
V posledních týdnech a dnech interpretace ČNB dostává jasnější kontury. Vojta Benda jako první otevřel možnost zvyšovat sazby rychleji, dokonce uvedl možnost mít sazby do konce letošního roku na jednom procentu, tedy o padinu a pak v prosinci o čtvrtku.
Samozřejmě, že Vojta může být v tomto názoru osamocen. Vždyť už v onom zápise z jednání najdeme větu „převládal názor, že úrokové sazby je vhodnější zvyšovat po menších postupných krocích.“
Nicméně Tomáš Nidetzký, který v září hlasoval pro stabilitu sazeb, řekl, že v listopadu může ČNB zvýšit sazby o 50 bazických bodů. A dále uvedl, že pokud by tak učinila, dala by si na nějaký čas pauzu. Takže Vojta a jeho padina není osamocena.
Zajímavé je, že ve stejném rozhovoru Tomáš řekl, že dosavadní posílení koruny není nijak nadměrné: „Zatím to není nic dramatického a pořád je to v nějakém pásmu, kdy nám to, podle mého názoru, umožňuje návrat ke standardní měnové politice. To znamená jít cestou zvyšování sazeb."
A ještě Marek Mora, jenž hlasoval pro zvýšení sazeb už v září, potvrdil, že zvýšení ano, spíše o 25 bodů. Preferoval by, kdyby zpřísnění měnové politiky bylo více rozděleno mezi posílení kurzu a zvýšení sazeb. Jinými slovy, koruna by měla ještě více posílit.
Jirka Rusnok, čerstvý guvernér roku pro střední a východní Evropu, pak v povolebním komentáři uvedl, že měnové podmínky by se měly zpřísnit: „Může se to dít buď posilováním koruny, což momentálně probíhá, nebo zvyšováním úrokových sazeb. Situace je předvídaná, předvídatelná, nijak nevybočuje, nepřekvapuje." Což vyznívá, že guvernérovi stačí posilující koruna a moc se mu do zvyšování sazeb nepotřebuje.
Každopádně v bankovní radě už je většina, která sazby zvyšovat chce. A je navíc pravděpodobné, že příští týden ve čtvrtek bude bankovní rada hlasovat dokonce o zvýšení o padesát bazických bodů. Řekl bych, že stále je pravděpodobnější zvýšení o 0,25pb (dvou třetinová pravděpodobnost), ale pak by v rychlém sledu mohlo následovat další zvýšení (prosinec nebo únor). Trh už započítal padesátibodové zvýšení rovnou do listopadu.
Listopad je tedy jasný co do směru. Co by mohlo ČNB brzdit ve zvyšování v dalších měsících? Samozřejmě koruna. Jirka Polanský spočítal, že posílení o 25 halířů je zhruba to samé jako zvýšení sazeb o 25 bodů. To není málo. Proto od srpnového zvýšení sazeb z nuly na 0,25 procenta posílení koruny jakoby dodatečně zvýšilo sazby o 50 bodů. Posílení koruny k 25 CZK/EUR by mohlo posílit tábor holubic.
Historická zkušenost říká, že koruna se pohybuje ve skocích a že koruna měla tendenci posílit více, než si ČNB předpokládala. A díky tomu ČNB nakonec zvyšovala sazby méně, že předpokládala. Takže brzké větší skoky v sazbách mohou být díky koruně vystřídány pauzírováním po větším posílení koruny.
Každopádně aktuální úroveň koruny ještě ČNB nedojímá.
Mimochodem, vzpomínáte na to, jak ČNB tvrdila, že koruna po exitu neposílí na úrovně před zavedením kurzového závazku, protože… Ale kdo by se v tom šťoural, že :-)
David Navrátil
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři