Může zdravotnictví fungovat stejně jako virtuální měna Bitcoin? Estonský příklad

Základní zdravotní prohlídku zvládne místo doktora elektrický strojek. Fyzické návštěvy lékaře jsou často zbytečné, mnohdy stačí komunikace přes telefon nebo webkameru. Měli bychom však provozovat genetickou banku a k pacientům přistupovat podle jejich individuálních vlastností. I takové názory, zpravidla podepřené praktickými příklady, zazněly na evropské konferenci o digitalizaci zdravotnictví.

Estonsko do konce letošního roku předsedá Radám Evropské unie (schůzkám národních ministrů) a přitom propaguje svoji specializaci: digitalizaci všech veřejných systémů, které lze zjednodušit pomocí moderní techniky. V říjnu proběhla v Tallinnu konference, věnovaná elektronickému zdravotnictví (“eHealth”), o kterém tam přednášely desítky osobností.

Telemedicína a genetické banky

Například Erik Gerritsen z nizozemského Ministerstva zdravotnictví vysvětluje digitalizaci krátkým, jak sám říká “podmanivým” filmem. Pacient, trpící nemocí křehkých kostí, podle svých slov získal sebevědomí díky internetové platformě, kde sdílí zkušenosti s dalšími postiženými osobami. Když má špatný pocit, přiloží ke svému spánku elektrický strojek, a na svém mobilním telefonu uvidí výsledky “zdravotní prohlídky”: tělesnou teplotu, srdeční tep nebo obsah kyslíku v krvi. Pokud jsou data v normě, uklidní se, jinak preferuje dálkovou komunikaci s lékařem – třeba přes webkameru (videochat – videohovor).

“Z praxe víme, že telemedicínsky lze provést řadu oftalmologických, dermatologických nebo kardiologických výkonů,” říká Gerritsen. V České republice máme Národní telemedicínské centrum v Olomouci, které usiluje, aby pokud možno “cestovala data, nikoli pacient”.

Moderní technika však nemá vést k odcizené unifikaci, naopak zaznívá kritika současného léčebného přístupu, který od kritiků dostal nálepku „one-size-fits-all“ (jeden formát vyhoví všem). K osobnějšímu přístupu mají vést například “biobanky”, neboli úložiště krevních a jiných tělesných vzorků, díky kterým můžeme rozdělit populaci do skupin podle nejvhodnější prevence a případné léčby. Masarykova univerzita v Brně takové zařízení plánuje, aby studovala vliv životního prostředí na člověka, zatímco Univerzita v Tartu začala už v roce 2000 a doposud zmapovala 5 % dospělé estonské populace.

Informační systém nemá žádnou “centrálu”

Nejmenší pobaltský stát nás předběhl také například v digitalizaci lékařských předpisů. Zatímco v tuzemsku musejí všichni lékaři povinně přejít na eRecepty od roku 2018, v Estonsku mají už nyní skoro všechny preskripce elektronickou formu. Přejděme však od jednotlivostí k ucelenému systému.

Estonsko již v minulém desetiletí založilo Electronic Health Record (Elektronický zdravotní záznam) a nyní jsou tam data zdravotnických zařízení integrována. Občan vstoupí přes “pacientský portál” na svůj osobní účet a vidí, jak probíhá a kolik stojí jeho léčba. Může částečně, nebo úplně “zamknout” svoje informace, což ale zatím udělalo jenom málo lidí. V urgentním případě totiž lékař vidí, jakou má pacient krevní skupinu a alergie, jaké užívá léky apod., což urychluje záchrannou akci. Statistický úřad přitom vyhodnocuje celospolečenské trendy, takže vláda rychleji rozpozná hrozící epidemie a další rizika.

Digitalizace estonského zdravotnictví stojí na stejném principu jako virtuální měna Bitcoin. Jde o databázi, zvanou “blockchain”, která sice funguje decentralizovaně, ale přitom každý uzel (například lékařská ordinace) má částečnou nebo kompletní kopii celého systému. A jakmile jeden člen změní nějaký údaj (třeba předepíše pacientovi lék), automaticky dojde k aktualizaci všech partnerských úložišť. Estonská vláda využívá technologii původně místní, dneska už globální firmy Guardtime, která podniká v kybernetické bezpečnosti.

Petr Woff

Příspěvek Může zdravotnictví fungovat stejně jako virtuální měna Bitcoin? Estonský příklad pochází z Ekonomický deník