Rozbřesk: ECB se bojí silného eura… možná zbytečně?

Strach centrálních bankéřů v ECB ze silného eura je do očí bijící. Včera to jenom potvrdil zápis z posledního zasedání ECB, kde síla eura byla jedním z hlavních témat debat. Poslední prognóza ECB totiž počítala pro tento rok s kurzem 1,17 dolaru za euro. Realita je však úplně jiná a měnový pár se v posledních týdnech pohybuje mezi 1,23 a 1,25 EUR/USD - tj. euro je o 5-7 % silnější.

ECB má podezření, že na vině je částečně americký ministr financí, který v Davosu trochu “nešťastně” vychvaloval slabý dolar. Mario Draghi již na tiskové konferenci v lednu řekl, že takovéto výroky do slovníku centrálních bankéřů nepatří. Fenomén posilujícího eura a slábnoucího dolaru ale rozhodně nelze připsat na vrub jenom výrokům centrálních bankéřů. A je vůbec otázkou, zda pro eurozónu silné euro musí být takovou hrozbou, jak se ho centrální bankéři snaží vykreslit.

Eurozóna se nachází v pokročilejší fázi hospodářského cyklu, ve které by přirozeně měla zrychlovat domácí poptávka. Té by silné euro nemělo vadit. Eurozóna má mamutí přebytky běžného účtu (zhruba 400 miliard eur ročně) - to znamená, že výrazně více spoří a investuje v zahraničí, než vydělá. Spojené státy jsou na tom přesně opačně a kvůli výrazné rozpočtové expanzi Donalda Trumpa se bude deficit běžného účtu (z dnešních zhruba 500 miliard USD) ještě rozšiřovat. Eurozóna si zaslouží podpořit spotřebu a investice skrze levnější dovozy, a to speciálně v místech jako Itálie nebo Španělsko, kde domácí poptávka v posledních letech zůstávala slabá a vedla k výraznému vylepšení běžných účtů. Silnější domácí poptávka, především investice, mohou ve finále vést k dalšímu vylepšení situace na pracovním trhu a pomoci vybudovat silnější domácí inflační tlaky. Silné euro tedy nemusí být jednoduše hrozbou pro plnění inflačního cíle, tak jak by se mohlo na první pohled zdát…

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna dál zůstává velice klidná v okolí 25,35, a to nehledě na výroky guvernéra Rusnoka, který nevidí podle svých včerejších výroků žádný důvod ke spěchu s dalším růstem sazeb.

I tak podle nás zůstane česká koruna naladěna spíše lehce pozitivně. Globální klima (lehce klesající VIX) hraje patrně v tuto chvíli do karet emerging markets.


Zahraniční forex

Eurodolar povylezl zpět nad hranici 1,23, když dolaru již nedokázaly dále pomoci americké úrokové sazby, a naopak euro lehce vstřebalo jak výsledek německého indexu podnikatelské nálady Ifo, tak podrobný zápis z lednového jednání ECB.

Konec pracovního týdne se obejde bez důležitějších událostí, byť dolar budou jistě zajímat další komentáře přicházející z vedení Fedu (promluvit má Mesterová a Dudley).

Jinak se zdá, že na forint a částečně i zlotý začíná zvolna negativně doléhat fakt, že úrokové sazby na hlavních trzích (především v USA) směřují vzhůru, což snižuje úrokový diferenciál u obou měn a činí je tak méně atraktivní. Tento trend bude zřejmě v průběhu roku 2018 dále pokračovat.


Ropa

Cena ropy Brent během včerejška vystoupala až nad 66 USD/barel, přičemž z těchto výšin ji nesesadila ani nejnovější čísla, která zveřejnila EIA. Ta totiž překvapivě poukázala na pokles zásob surové ropy (-1,6 mil. barelů), což je největší snížení za posledních 5 týdnů. Přímo v Cushingu pak zásoby propadly na nejnižší úroveň od roku 2014, což je zapříčiněno nárůstem exportů ropy ze Spojených států (celkem na 2 mil. barelů denně, nejvíce od října). Díky tomu propadly rovněž čisté importy, a to na historické minimum pod 5 mil. barelů denně. Celková americká produkce se v minulém týdnu zvýšila jen nepatrně, nicméně s ohledem na její „podstřelování“ v posledních týdenních reportech EIA nelze vyloučit tuto možnost ani nyní. Z tohoto důvodu bude zajímavé sledovat revidovaná měsíční data, která přijdou na řadu příští středu.