Odpor vůči
čínským investicím v
Německu roste. A jak uvádí zpravodaj Financial Times z Berlína Guy Chazan, jenom sílí po přijetí změn v
čínské ústavě, které zaručují současnému
čínskému prezidentovi možnost vládnout “doživotně”. Změny v ústavě se staly posledním symbolem toho, že to
Čína s otevíráním se a přibližováním západu jednoduše nemyslí moc vážně.
Německo spolu s
Francií a
Itálií přibližně před
rokem zpřísnily kontrolu mimoevropských zahraničních
investic, a to především kvůli
Číně a podezření, že za většinou velkých
čínských akvizic jednoduše stojí
stát a politické cíle. Strach jde především z projektu “Made in China 2025” - plánu
státu proniknout do 10 high-tech odvětví.
Německo má strach z toho, že
čínská administrativa chce určité “klenoty”
německého průmyslu získat za každou cenu, aby dostala přístup k důležitému know how. Proto před
rokem přijala
opatření, podle kterého mimoevropské
akvizice nad 25 % podílu v podniku (ve vybraných sektorech) podléhají schválení. Poslední měsíce ale ukazují, že k přístupu k citlivému konkurenčnímu know how stačí i méně - jak ukazuje překvapivý vstup
čínské automobilové společnosti Geely do
německého Daimleru (10 %). Geely má tak teoreticky přístup k
technologii baterií pro elektro-
auta, kde
Daimler hraje “první ligu”. Znepokojující pro
německé politiky bylo především to, že o převzetí do poslední chvíle neměli ponětí a že
čínská společnost při něm využila “šedých míst” v
německé legislativě.
Německé ministerstvo
průmyslu chce proto (podle svého náměstka) snížit
hranici pro schvalování
čínských investic (z dnešních 25 %). Po vzoru
USA také sílí snaha lépe ve spolupráci s ostatními partnery v
EU prověřovat
čínské investice na celoevropské bázi.