Pět faktorů, které zmítaly trhy

Potřetí od začátku roku se světové trhy ocitly pod tlakem. Korekce, kterou jsme pozorovali minulý týden, nebyla tak prudká jako ta, která přišla v únoru. I tak byl ale celý týden ztrátový. Širší americký akciový index S&P 500 během něj ztratil skoro 6 procent, zhruba polovinu toho odepsaly akcie v Evropě. Důvodů je vícero, podotýká francouzský ekonomický web Les Echos.

Přízrak obchodních válek

O něm se hovoří často. Po clech na dovoz oceli a hliníku, které Spojené státy uvalily na Čínu, zvyšoval prezident USA Donald Trump svoji protekcionistickou laťku každý den ještě o trochu výše. A tím i obavy z vážného poškození světového obchodu.

Dopady ochranářských opatření proti Číně, které Spojené státy zatím ohlásily, investoři nadále hodnotí. Americké restrikce se vztahují na dovoz čínského zboží v hodnotě 50 miliard dolarů, což není víc než zhruba 2 procenta celkového amerického dovozu, připomíná švýcarská banka UBS.

V úvodu tohoto týdne se navíc napětí na trzích lehounce zmírnilo. Spekuluje se, že Čína se snaží nebezpečí v podobě obchodní války odvrátit a vede s Američany tajná jednání, jejichž výsledkem by mohlo být usnadnění amerického přístupu na čínské trhy. Jednání prý zahrnuje i tak vzdálené oblasti jako finančnictví a zpracovatelský průmysl. Spekuluje se také, že Peking by chtěl do května dokončit regulaci, která umožní zahraničním finančním společnostem získávat většinu v čínských finančních společnostech obchodujících s cennými papíry.

Podle prognózy, kterou vypracovalo výzkumné středisko Peterson Institute, by obchodní válka mohla stát 4,8 milionu pracovních míst v americkém soukromém sektoru. A je tu ještě jedno riziko: Důraz na národní bezpečnost, kterou Trump obhajuje svoje kroky, možná zakládá precedent k tomu, aby ostatní státy učinily to samé.

Zaplatí účet americký spotřebitel?

„Prezident Trump vlastně oznámil že zvyšuje daně americkým spotřebitelům, kteří nakupují čínské výrobky. Říká se tomu cla,“ říká Stéphane Déo z La Banque Postale.

Existuje tudíž nebezpečí, že inflační tlaky v USA porostou, tím spíše v kontextu plné zaměstnanosti, kde se nyní největší světová ekonomika nachází. To pravděpodobně donutilo Fed k akci. O to více, pokud rozpočtová politika Donalda Trumpa skončí prohloubením rozpočtového schodku a inflací.

Evropská rekonvalescence už nepostupuje rychle

V obecném vzrušení kolem Trumpa to možná trochu zapadlo, ale ukazatele podnikatelské nálady, které vyšly minulý čtvrtek, skončily zklamáním. Ze 17 jich kleslo všech 17 a 16 z nich bylo pod očekáváním trhu, konstatuje Déo.

To je něco, co by trhy neměly ztrácet ze zřetele, jakkoli dynamiku hospodářského růstu v eurozóně zatím zpochybňovat netřeba. Kdyby totiž zklamání přinášela i příští čísla, analytické odhady firemních výsledků by se mohly změnit – poprvé po řadě měsíců – směrem dolů. A to by byla další důležitá zpráva pro trhy.

Technologie jako palivo?

Technologické tituly byly v posledních měsících jedním z hlavních motorů nejen na Wall Street, ale i na některých asijských burzách. Jenomže v posledních dnech se z motoru začaly ozývat podezřelé zvuky.

Hlavní americké technologické kolosy (Google, Amazon, Facebook, Apple a Microsoft) ztratily během jednoho týdne na tržní hodnotě zhruba 214 miliard dolarů. A jejich čínské kolosy na tom byly podobně. Jenom tržní hodnota čínského Tencent se snížila o 32 miliard dolarů. Důvodem může být jednak odprodej části podílu, který v něm drží jihoafrický Naspers, ale také ochota skupiny dávat v budoucnu přednost investicím spíše než maržím.

Tlak na banky

Rozdíl mezi mezibankovní sazbou LIBOR a jednodenní indexovanou swapovou sazbou (OIS), která představuje sazbu vyhlašovanou centrální bankou v dané zemi, poskytuje informaci o tom, jak si finanční instituce věří mezi sebou. Až do krize z roku 2007 a 2008 si trhy tohoto ukazatele tolik nevšímaly. Nyní si ho všímají velmi. V uplynulých dnech vzrostl spread mezi mezibankovní sazbou LIBOR a Fed funds rate, klíčovou úrokovou sazbou v USA na nejvyšší úrovně od roku 2009. Citigroup a Morgan Stanley vysvětlily tento náhlý nárůst hlavně technickými důvody. Prudké zvýšení ale mohlo otevřít dveře domněnkám o zvýšeném riziku na bankovním trhu, a tedy o menší ochotě bank půjčovat si peníze. A trhům něco takového určitě neprospělo.

Vývoj indexů S&P 500 a Nasdaq Composite za poslední dva měsíce do 23. března:

Zdroj: Les Echos