Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zrychlil na 1,3 procenta z únorových 1,1 procenta. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj rychlý odhad ze začátku měsíce, podle kterého březnová inflace činila 1,4 procenta. Loni v březnu míra inflace v eurozóně byla na 1,5 procenta.
V celé Evropské unii spotřebitelské ceny v březnu v porovnání s únorem rovněž meziročně zrychlily, a to z 1,4 na 1,5 procenta. V březnu 2017 tento údaj činil 1,6 procenta. V České republice byla míra inflace v minulém měsíci na 1,6 procenta.
Nejnižší roční míra inflace byla v březnu na Kypru (-0,4 procenta), v Řecku (0,2) a v Dánsku (0,4), naopak nejvyšší zaznamenalo Rumunsko (0,4), Estonsko (2,9) a Slovensko s Litvou (obě 2,5 procenta).
Na zrychlení inflace se nejvíce podílely ceny služeb, které přidaly 0,67 procentního bodu, následují ceny potravin, alkoholu a tabáku (0,41 procenta) a energií (0,20 procenta).
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií a která je pro ECB zásadní při zvyšování základní úrokové sazby, v březnu meziročně stoupla na 1,3 procenta z 1,2 procenta v předchozím měsíci.
Evropská centrální banka (ECB) se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Přestože inflace zůstává pod jejím dvouprocentním cílem, představitelé ECB jednají o schématu ukončení nákupu aktiv. Od ledna byl měsíční objem nákupů dluhopisů snížen na 30 miliard eur (763 miliard Kč) z předchozích 60 miliard eur. Jak ale nedávno poznamenala agentura Reuters, skutečnost, že inflace je stále slabá a nedosahuje cíle banky, zpochybňuje její důvěryhodnost.