Rozbřesk: ČR je čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU

Podle potvrzených zpráv Eurostatu hospodařila Česká republika v loňském roce s přebytkem ve výši 1,6 % HDP a její relativní dluh poklesl pod hranici 35 % HDP. ČR tak patřila mezi 13 zemí, jejichž veřejné rozpočty v roce 2017 vykázaly přebytek, a současně je i čtvrtou nejméně zadluženou zemí. Před námi bylo už jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

Na první pohled jde o výborné výsledky, nicméně nestojí za nimi pouze silný ekonomický růst příznivě ovlivňující daňové příjmy, ale i nadále omezené investice veřejného sektoru. Ty se už, zdá se, sice odrazily ode dna a investovalo se asi jako v roce 2012, nicméně i tak jde o třetí nejslabší výsledek investiční aktivity veřejného sektoru za posledních deset let. S ohledem na nevyčerpané zdroje z fondů EU nebo při pohledu na deficit v rozsahu a kvalitě třeba dopravní infrastruktury, pak už příznivý výsledek veřejných rozpočtů až takovou radost dělat nemusí.

V loňském roce však neskončila s přebytkovým rozpočtem pouze ČR, ale hned 13 zemí EU. Sice to nestačilo na “vykrytí” deficitů zemí jako byla Francie nebo Španělsko, ale i tak došlo k mírnému poklesu deficitu celé EU na necelé jedno procento. Díky tomuto zlepšení a díky solidnímu růstu ekonomiky se opět snížilo i relativní zadlužení většiny zemí Unie. Přesto i nadále dluh 15 zemí zůstává nad dávno stanovenou hranicí 60 % HDP.

Asi už nikoho nepřekvapí první příčka náležející Řecku s dluhem 179 % HDP, druhá Itálii (132 %) a třetí nepřekvapivě Portugalsku (126 %). A stejně tak už asi nikoho nemůže “šokovat”, že hlavním věřitelem zemí eurozóny se stala ECB. Podle jednoduchého výpočtu nyní drží přibližně 18 % veřejného dluhu zemí platících eurem, který mimochodem loni dosáhl necelých 9,7 bilionů eur. Moc nad dluhopisovým trhem i odpovědnost z toho vyplývající může ECB komplikovat opuštění jejího velkorysého kvantitativního uvolňování, respektive návrat k normálu.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se včera po čase vrátila nad úroveň 25,40 EUR/CZK. Od posilování, které by odpovídalo poslední prognóze ČNB, jí odrazuje jednak rostoucí napětí na finančních trzích, jednak i nadále postrádá nějaký, především domácí impuls. Samotná představa, že koruna “musí” posilovat, totiž neříká nic jiného, než že do ČR “musí” směřovat další spekulativní kapitál. A k jeho nalákání prozatím chybí vyšší úrokové sazby, kterých se od zasedání bankovní rady příští týden rozhodně nedočkáme.

Zahraniční forex

Růst úrokových sazeb v USA, který je spojen s přesvědčením trhů, že se americká inflace ve druhém čtvrtletí ve všech sledovaných indexech dostane nad magická 2,0 %, tlačí vzhůru americký dolar a naopak dostává do lehké defenzivy všechny středoevropské měny (resp. měny v emerging markets). Technicky vzato je přitom klíčovou úrokovou sazbou výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu, který bojuje s magickou úrovní 3,0 % (přísně vzato stojí rezistence na úrovni 3,05 %). Pokud by se úroveň desetileté bezrizikové sazby opravdu dostala na 3,0 %, znamenalo by to zřejmě větší komplikace pro všechny měny ve východní Evropě a naopak kurz eurodolaru by zřejmě otestoval spodní úroveň současného pásma, které leží pod hranicí 1,21.

Před blížícím se zasedáním ECB bude eurodolarový trh sledovat především výsledek německého indexu podnikatelské nálady Ifo. Lehké zklamání (jako v podobě včerejšího PMI) by dolaru hrálo do karet.