Tučná léta možná končí. Dávejme si pozor, co si nyní budeme přát
Vývoj a výroba léků sebou přináší nejednu tenzi a paradox. V Perlách týdne z minulého pátku jsme mohli najít mimořádně dobrý příklad – pokud by farmaceutické společnosti vyráběly léky se 100 % účinnosti, zničily by si trh, protože by klesal počet jejich „zákazníků“. Pokud se nad tím zamyslíme, mohli bychom dojít třeba k závěru, že nejvýnosnější by pro ně měly být léky, které tak nějak účinkují, ale zároveň neničí klientskou bázi. Nebo můžeme uvažovat o tom, že vysoce účinné „kanibalizační“ léky by musely být prodávány pouze za vysoké ceny, které i při spirále zmenšujícího se trhu pokryjí náklady jejich výroby a zejména vývoje. Nakonec bychom se také mohli dostat k tomu, co je skutečnou léčbou a uzdravením a co jen potíráním symptomů, co je to vlastně ne-moc a podobně*. Ale podívejme se tu na věc z akciového a finančního hlediska.
Ve zmíněných Perlách jsme se mohli dočíst o investiční analýze banky Goldman Sachs, která poukazuje na to, že léky, které pacienty skutečně vyléčí, mohou mít pro jejich výrobce nemilý dopad ve formě klesající tržeb a zisků. Podle banky se to týká zejména biotechnologických společností zabývající se takzvanou genovou terapií. Ta je prý značně efektivní, což těší pacienty, ale z finančního hlediska jde o něco úplně odlišného, než dlouhodobá léčba chronických chorob.
Analýza dává za příklad léčbu hepatitidy C a lék na ní vyráběný společností Gilead Sciences. Ten údajně zabírá v 90 % případů a jeho prodeje dosáhly vrcholu v roce 2015 na 12,5 miliardách dolarů. Od té doby ovšem tržby klesají a podle Goldmanů letos dosáhnou jen asi 4 miliardy dolarů. Došlo tedy přesně k tomu, že jednoznačný úspěch v léčbě postupně snížil počet pacientů. Tento efekt se projevuje dvojnásob právě u infekčních chorob, jakou je hepatitida C. Zde totiž vyléčení nakaženého pacienta snižuje počet přenašečů, kteří by virem nakazili někoho jiného. Tedy opět paradox jako Brno – obrovský úspěch sebou nese hrozbu finančního neúspěchu, která sama o sobě může v podobných případech bránit dosažení onoho úspěchu (tj., samotnému vývoji a výrobě léku).
Jak to fungovalo doposud?
Při posuzování dlouhodobější udržitelnosti nějakého byznysu je dobré podívat se na návratnost investovaného kapitálu. Logika je prostá: Pokud poskytovatelé kapitálu požadují například 7 % návratnost a firma dlouhodobě dosahuje jen návratnost poloviční, hodnota již investovaného kapitálu se snižuje. A přilákat nový by mělo být nemožné bez toho, aby investoři uvěřili, že na obzoru je pozitivní změna. V praxi lze kapitál pálit v neproduktivních investicích i dlouhou dobu, návratnosti jsou navíc měřené na základě zisků a ne cash flow, které je rozhodující. Ale jako hrubé měřítko udržitelnosti se s nimi nyní spokojme.
Stejná logika platí u farmaceutických a biotechnologických společností – pokud vyvíjené a vyráběné léky soustavně negenerují dost na to, aby se zaplatil kapitál investovaný do této činnosti, jde dlouhodobě o neudržitelný byznys. Následující tabulka ukazuje návratnost aktiv, vlastního jmění a investic (ROA, ROE a ROI) u zmíněné Gilead Sciences. Ani se nemusíme zdržovat odhady toho, jaká je u této společnosti požadovaná návratnost kapitálu, protože čísla jsou bezesporu vysoko nad ní, i když v roce 2017 došlo ke znatelnému poklesu. Hlavní příčinou je zmíněná léčba hepatitidy. Celkově si firma ale doposud neměla na co stěžovat, naopak, vydělávala mnohem více, než by odpovídalo přiměřené návratnosti kapitálu – viz následující tabulka od Morningstar. Pár hubených let tak nevykreslí celkový obrázek do černých barev, na to by musely přijít mnohaleté ziskové utrpení.
Ještě se podívejme, jak na tom jsou giganti, respektive jejich zástupci Pfizer a Merck. Pokud budeme zhruba předpokládat, že požadovaná návratnost vlastního jmění se u nich během sledovaného období pohybovala mezi 6 – 8 % a porovnáme jí s ROE (prostřední řádek), zjistíme, že ani Pfizer za sebou, mírně řečeno, hubené roky nemá:
Merck je na tom v tomto ohledu o něco hůře, ovšem ani jeho ROE s výjimkou roku 2010 pod ono rozmezí 6 – 8 % během posledních smi let nespadlo:
Hovoří se o tom, že farmaceutické společnosti čelí velkému tlaku z mnoha oblastí. Podle některých studií soustavně klesá návratnost investic do výzkumu a vývoje nových léků – Deloitte například tvrdí, že v roce 2016 dosáhla jen 3,7 %. Z výše uvedeného je zřejmé, že nejedna společnost z odvětví za sebou má poměrně tučná léta. Co přijde po nich, nevím. Kvůli popsaným paradoxům bychom hlavně měli být velmi opatrní s tím, co si vlastně přát.
*Alespoň takto, v poznámce pod čarou, bych v této souvislosti chtěl vzpomenout a poukázat na obdivuhodnou práci a umění pana Vladimíra Kafky, který zemřel minulý týden.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz