Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů
9. května 2018
Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů
Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících v ČR se snižuje. V roce 2017 dosáhl 17,1 %. Přesto stále patříme mezi země s jejich nejvyšším zastoupením v celé EU 28. Více než polovina podnikatelů má problémy spojené s jejich prací, nejvíce si stěžují na administrativní zátěž a opožděné platby.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) dosáhl počet osob v hlavním zaměstnání v roce 2017 celkem 5 221,6 tis. To je vůbec nejvyšší počet v historii samostatné České republiky. K růstu počtu pracujících v posledních letech však přispívá hlavně zvyšování počtu zaměstnanců. Počet sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků vzrostl jen o 28,1 tis. především díky růstu počtu podnikatelů bez zaměstnanců, tj. osob pracujících na vlastní účet. Výsledkem tohoto vývoje je pokles podílu sebezaměstnaných na celkovém počtu pracujících. V roce 2017 dosáhl 17,1 %, a to je o 0,6 p. b. méně než v roce 2010.
Počet pracujících podle jejich postavení v hlavním zaměstnání mezi roky 2010 a 2017 |
|||||
|
|
|
|
|
v tis. osob |
Pracující |
Přírůstek/úbytek |
Struktura podle postavení |
|||
v tis. |
v % |
||||
Celkem |
4885,2 |
5221,6 |
336,4 |
6,9 |
100,0 |
z toho: |
|
|
|
|
|
4019,2 |
4327,6 |
308,3 |
7,7 |
82,9 |
|
Podnikatelé vč. pom. rod. přísl. |
865,9 |
893,9 |
28,1 |
3,2 |
17,1 |
v tom: |
|
|
|
|
|
podnikatelé se zaměstnanci |
178,1 |
163,8 |
-14,3 |
-8,0 |
3,1 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
658,3 |
705,5 |
47,1 |
7,2 |
13,5 |
pomáhající rodinní příslušníci |
29,5 |
24,7 |
-4,8 |
-16,3 |
0,5 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
Mezi podnikateli převažují muži (více než dvě třetiny všech sebezaměstnaných), přičemž dominují v odvětvích jako je stavebnictví, zpracovatelský průmysl a sekce obchodu včetně oprav motorových vozidel. Značný je jejich počet i v odvětvové sekci profesní, vědecké a technické činnosti a v sekci informační a komunikační činnosti, ve kterých je často požadována vysoká úroveň formálního vzdělání. Ženy naopak převyšují počet mužů podnikatelů zejména ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči. Jednoznačně převažují ženy mezi podnikajícími v sekci ostatní činnosti, do nichž jsou zařazeny např. kadeřnické, kosmetické činnosti, činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, praní a chemické čištění.
Počet a podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích národního hospodářství v roce 2017 |
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
Podnikatelé |
Celkem |
Muži |
Ženy |
||||
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
v tis. osob |
podíl na celkové zaměstna- |
||
Celkem |
|
893,9 |
17,1 |
596,7 |
20,5 |
297,2 |
12,9 |
z toho: |
|
|
|
|
|
|
|
CZ-NACE |
sekce |
|
|
|
|
|
|
Zemědělství, lesnictví a rybářství |
A |
42,3 |
28,9 |
33,2 |
31,6 |
9,1 |
22,1 |
Zpracovatelský průmysl |
C |
105,9 |
7,3 |
87,4 |
9,1 |
18,5 |
3,8 |
F |
162,7 |
41,5 |
158,0 |
44,2 |
4,7 |
13,8 |
|
Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel |
G |
125,6 |
20,9 |
82,1 |
29,6 |
43,4 |
13,5 |
Doprava a skladování |
H |
29,6 |
9,0 |
26,1 |
10,8 |
3,5 |
4,0 |
Ubytování, stravování a pohostinství |
I |
33,0 |
19,1 |
21,2 |
27,0 |
11,7 |
12,5 |
Informační a komunikační činnosti |
J |
35,0 |
23,5 |
30,8 |
27,2 |
4,2 |
11,7 |
Peněžnictví a pojišťovnictví |
K |
28,8 |
25,1 |
14,2 |
29,8 |
14,6 |
21,7 |
Činnosti v oblasti nemovitostí |
L |
19,7 |
46,5 |
13,2 |
65,0 |
6,5 |
29,5 |
Profesní, vědecké a technické činnosti |
M |
114,3 |
42,9 |
62,6 |
46,9 |
51,7 |
38,9 |
Administrativní a podpůrné činnosti |
N |
25,9 |
19,8 |
13,1 |
19,0 |
12,7 |
20,8 |
Vzdělávání |
P |
22,4 |
6,5 |
6,8 |
8,5 |
15,6 |
5,9 |
Q |
25,9 |
6,9 |
8,2 |
11,1 |
17,7 |
5,9 |
|
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti |
28,2 |
30,2 |
17,2 |
39,8 |
10,9 |
21,9 |
|
Ostatní činnosti |
S |
54,6 |
61,8 |
11,4 |
45,7 |
43,2 |
68,2 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
Naše populace, obdobně jako populace v ostatních evropských zemích, stárne, a to se projevuje i ve věkové struktuře sebezaměstnaných. Navíc je otázkou, zda jsou mladí ochotní podnikat v takové míře, jako tomu bylo v devadesátých letech.
Mezi roky 2010 a 2017 vzrostl počet sebezaměstnaných o 28,1 tis., a to zejména díky přírůstku podnikatelů po dosažení šedesáti let věku (41,2 tis.). Velký nárůst počtu podnikatelů byl i ve skupině pracujících ve věku 40–44 let, což souvisí s úrovní porodnosti v sedmdesátých letech. Úplně odlišná je situace podnikatelů ve věku do čtyřiceti let, jejichž počet od roku 2010 do roku 2017 klesl o 65,3 tis. Snížil se jak počet zaměstnavatelů v tomto věku, tak i osob pracujících na vlastní účet, tj. podnikatelů bez zaměstnanců.
Z podrobnějších údajů je zřejmé, že od roku 2010 se snížil i podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících ve všech věkových skupinách s výjimkou padesátníků.
Přírůstek/úbytek počtu sebezaměstnaných mezi roky 2010 a 2017 podle věkových skupin |
||||||
|
|
|
|
|
|
|
Ukazatel |
Počet podnikatelů s/bez zaměstnanců |
Podíl sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti |
Přírůstek/úbytek 2017/2010 |
|||
abs. |
abs. |
v % |
v % |
v p. b. |
||
Celkem |
893,9 |
28,1 |
3,2 |
17,1 |
-0,6 |
|
|
|
|
|
|
||
Věková skupina |
|
|
|
|
|
|
do 29 let |
75,8 |
-19,6 |
-20,5 |
9,2 |
-1,7 |
|
30 až 34 let |
86,4 |
-29,9 |
-25,7 |
14,7 |
-1,9 |
|
35 až 39 let |
117,6 |
-15,8 |
-11,9 |
16,6 |
-1,6 |
|
40 až 44 let |
152,8 |
34,6 |
29,2 |
18,1 |
-0,9 |
|
45 až 49 let |
131,0 |
2,0 |
1,5 |
19,5 |
-1,7 |
|
50 až 54 let |
119,8 |
10,3 |
9,4 |
19,0 |
0,1 |
|
55 až 59 let |
94,1 |
5,2 |
5,9 |
18,0 |
0,5 |
|
60 až 64 let |
67,9 |
22,8 |
50,4 |
22,4 |
-2,1 |
|
65 a více let |
48,6 |
18,4 |
61,1 |
38,0 |
-1,8 |
|
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil |
||||||
Neustálý růst průměrného věku pracujících potvrzuje proces stárnutí populace. To je zřejmé i z vývoje po roce 2010. Průměrný věk všech pracujících se zvýšil o 1,4 roku a v roce 2017 dosáhl 43,2 roku. Přitom vzrostl průměrný věk zaměstnanců o něco méně (o 1,3 roku na 42,6). Naproti tomu se průměrný věk podnikatelů se zaměstnanci zvýšil ve stejném období o 2,3 roku až na 48,2 roku a průměrný věk osob pracujících na vlastní účet o 2,0 roku na 45,7. Nejvíce se zvýšil průměrný věk pomáhajících rodinných příslušníků o 3,2 roku na 46,4. Údaje za tuto skupinu však mohou být ovlivněny nižším celkovým počtem těchto osob a z toho vyplývající větší výběrovou chybou.
Výběrové šetření pracovních sil umožňuje kvantifikovat rozdíly v postavení v zaměstnání mezi jednotlivými zeměmi EU 28. Pro porovnání byl použit podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v roce 2016.
Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících dosáhl v roce 2016 za celou EU 14,7 %, ale v ČR, i přes jeho postupné snižování, dosáhl 16,6 %, a to je šestá nejvyšší hodnota ze všech členských zemí. S výjimkou Polska mají naši sousedé nižší podíl podnikatelů. Výrazně nižší má Rakousko a zejména Německo.
Nejvyšší podíl podnikatelů byl v Řecku, Itálii, Rumunsku, Polsku a Portugalsku. V Řecku pracuje velká část podnikatelů v produktivním věku v obchodu, v zemědělství a v odvětvích spojených s cestovním ruchem. V Itálii se často podniká zejména v obchodu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. V obou zemích se jedná převážně o podnikatele bez zaměstnanců. V Rumunsku a Polsku vedle vysokého podílů podnikajících v zemědělství pracuje navíc značná část osob v primárním sektoru v postavení pomáhajících rodinných příslušníků. Vysoký podíl sebezaměstnaných v Portugalsku je podstatně ovlivněn velkým počtem podnikatelů bez zaměstnanců ve věku 65 a více let.
V řadě odvětví je podíl podnikatelů v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU. Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v sekci ostatní činnosti byl v roce 2016 v naší republice vůbec nejvyšší z celé EU (EU 30,9 %, ČR 60,2 %) a druhý nejvyšší byl podíl v informačních a komunikačních činnostech (EU 15,3 %, ČR 23,9 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (EU 10,3 %, ČR 26,5 %).
Vysoký podíl podnikatelů byl v ČR v porovnání s EU 28 i v dalších odvětvích. Třetí nejvyšší podíl ze všech zemí EU byl v ČR ve stavebnictví (EU 27,3 %, ČR 40,2 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (EU 32,2 %, ČR 45,6 %). Podíl podnikatelů v administrativních a podpůrných činnostech byl čtvrtý nejvyšší (EU 13,0 %, ČR 17,4 %), stejně jako v sekci činnosti v oblasti nemovitostí (EU 23,1 %, ČR 45,1 %). Vysoký podíl (celkově šestý nejvyšší) byl ve velkém odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (EU 16,5 %, ČR 20,4 %).
Rozdíl mezi ČR a pěti zeměmi s nejvyšším podílem podnikatelů vyplývá především z velikosti primárního sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. Země z jihu Evropy a Polsko se vyznačují vysokou zaměstnaností v tomto sektoru, a navíc podstatná část pracujících je v postavení podnikatelé. Naopak, při nízkém celkovém počtu pracujících v této sekci byl v naší republice spolu se Slovenskem zaznamenán i vůbec nejnižší podíl podnikatelů.
V roce 2017 byly v rámci VŠPS zjišťovány podrobnější údaje o skupině sebezaměstnaných v hlavním zaměstnání v ad hoc modulu (AHM 2017), který byl povinný pro všechny členské země EU. Jeho součástí byly i otázky umožňující komparaci skupiny podnikatelů (se zaměstnanci a bez zaměstnanců bez pomáhajících rodinných příslušníků) se skupinou zaměstnanců. Údaje byly šetřeny při první návštěvě bytové domácnosti a převáženy na demografická data za celý rok 2017. Referenční období bylo dvanáct kalendářních měsíců. Rozdílný způsob zjišťování a převažování ovlivnily výsledky AHM 2017 v porovnání s výsledky standardního VŠPS minimálně a údaje lze proto kombinovat ve vzájemné vazbě.
Převážná část našich podnikatelů má nejméně dva klienty. Z celkového počtu 852 tis. zjištěných odpovědí (včetně 16 tis., kteří v minulém roce neměli žádného klienta) jich mělo pouze jednoho klienta 58,4 tis. podnikatelů. Nejčastěji tito podnikatelé pracovali ve službách a prodeji.
Podnikatelé s alespoň dvěma klienty byli dále dotazováni, jestli v jejich případě bylo alespoň 75 % příjmů od jednoho klienta. Kladně odpovědělo 103,4 tis. osob. Nejčastěji takto odpověděli řemeslníci a opraváři a dále specialisté. Tomu odpovídá i struktura odpovědí podle odvětvových sekcí. Nejvíce těchto osob pracovalo ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Počet podnikatelů, jejichž příjem byl úplně nebo alespoň ze 75 % závislý na jednom klientovi, tak dosáhl 162 tis., a to je 19 % všech podnikajících.
V rámci AHM 2017 byly také zjišťovány důvody, proč se respondent stal podnikatelem. Převažující část podnikatelů (téměř 60 %) uvedla, že se jim naskytla vhodná příležitost (267 tis.) nebo že je podnikání obvyklé v oboru, ve kterém pracují (241 tis.). S odstupem respondenti uváděli, že chtěli mít volnou pracovní dobu (96 tis., tj. 11 %). Tento důvod často uváděli podnikatelé v profesních, vědeckých a technických činnostech. Jen o málo méně osob (90 tis., tj. 10,5 %) se stalo sebezaměstnanými z blíže nespecifikovaného jiného důvodu. Vesměs se jedná o dobrovolné rozhodnutí respondenta. Jako hlavní důvod udržení tradice rodinného podnikání uvedlo 37,5 tis. osob (více než 4 %).
Podstatně méně byly uváděny odpovědi, ze kterých vyplývá, že respondent byl přinucen okolnostmi podnikat. Práci jako zaměstnanec nemohlo najít 47 tis. podnikatelů, tj. o něco více než 5 % zjištěných odpovědí. Počet podnikatelů, kteří začali podnikat proto, že jejich původní zaměstnavatel požadoval, aby se stali sebezaměstnanými, činil pouze 22 tis., tj. necelá 3 % podnikatelů. Více bylo případů, že respondent byl přinucen začít podnikat z jiných důvodů. Bylo jich 55 tis., tj. více než 6 %. Tento důvod nejčastěji uváděli podnikatelé v sekci činnosti domácností.
Většina respondentů (56 %) se v průběhu jednoho roku setkala s nějakými problémy. Podnikatelé měli problém nejčastěji s nepřiměřenou administrativní zátěží a s opožděnými nebo neprovedenými platbami. Tyto důvody uváděli jak zaměstnavatelé, tak podnikatelé bez zaměstnanců. Z dalších důvodů byly četnější tzv. jiné problémy související s podnikáním a nedostatečný příjem v případě nemoci. S nedostatečným příjmem měli problémy především řemeslníci a opraváři a pracovníci ve službách.
Počet podnikatelů (s a bez zaměstnanců) podle hlavního problému souvisejícího s jejich prací a podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) v roce 2017 |
|||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
v tis. osob |
|||||||||||
Podnikatelé |
Hlavní problémy podnikatelů související s jejich prací |
||||||||||||||||||
Celkový počet podnikatelů s problémem |
1 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
1) |
|||||||||||
Celkem |
|
473,2 |
18,9 |
113,8 |
186,2 |
45,4 |
28,4 |
28,9 |
47,3 |
||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||
CZ-ISCO |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||
z toho hlavní třídy: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||
Zákonodárci a řídící pracovníci |
1 |
44,6 |
1,0 |
14,4 |
20,0 |
1,4 |
3,1 |
1,7 |
2,6 |
||||||||||
Specialisté |
2 |
63,5 |
2,9 |
10,7 |
32,8 |
2,5 |
2,6 |
4,6 |
6,9 |
||||||||||
Techničtí a odborní pracovníci |
3 |
64,6 |
2,5 |
14,8 |
28,4 |
5,0 |
4,2 |
3,9 |
5,3 |
||||||||||
Úředníci |
4 |
13,2 |
. |
1,2 |
7,5 |
1,4 |
1,2 |
. |
1,2 |
||||||||||
Pracovníci ve službách a prodeji |
5 |
94,4 |
1,8 |
9,1 |
38,2 |
13,8 |
7,3 |
7,1 |
15,7 |
||||||||||
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství |
6 |
17,8 |
2,7 |
3,0 |
7,3 |
1,2 |
. |
- |
3,0 |
||||||||||
Řemeslníci a opraváři |
7 |
144,8 |
6,7 |
53,7 |
41,3 |
16,6 |
6,8 |
7,7 |
10,9 |
||||||||||
Obsluha strojů a zařízení, montéři |
8 |
26,8 |
. |
6,6 |
9,5 |
3,6 |
1,9 |
2,8 |
1,7 |
||||||||||
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, AHM 2017 |
|||||||||||||||||||
1) Vysvětlivky: |
|||||||||||||||||||
1 - Nedostatečný vliv na stanovení ceny práce |
6 - Období finančních obtíží |
||||||||||||||||||
3 - Opožděné platby nebo neprovedení plateb |
7 - Málo práce |
||||||||||||||||||
4 - Nepřiměřená administrativní zátěž |
8 - Jiné problémy |
||||||||||||||||||
5 - Nedostatečný příjem v případě nemoci |
|||||||||||||||||||
Poznámka: V minimálním počtu respondenti uváděli jako problém nedostatečný přístup k prostředkům pro podnik (pouze 4 tis. osob – kód 2). |
|||||||||||||||||||
Všichni pracující byli v AHM 2017 dotazováni, v jaké míře je jejich práce uspokojuje. Míra spokojenosti respondentů s jejich prací je obecně vysoká. Velmi nebo alespoň částečně bylo spokojeno v práci 94,2 % všech pracujících. Velmi spokojeni se svou prací byli zaměstnavatelé (97,1 %), ale spokojenost uváděly i další skupiny pracujících, a to jak pomáhající rodinní příslušníci, tak i podnikatelé bez zaměstnanců. V největší skupině zaměstnanců byl tento podíl nejmenší, přesto ale bylo spokojených 94 % osob.
Rozdíly mezi muži a ženami jsou velmi malé. Vůbec nejvíce spokojené jsou ženy na pozici podnikatelek se zaměstnanci (98,2 %).
Uspokojení z práce podle postavení v zaměstnání |
|||||
|
|
|
|
|
v % |
Pracující |
Celkový součet zjištěných odpovědí |
Velmi spokojen/a |
Částečně spokojen/a |
Spíše nespokojen/a |
Nespokojen/a |
Postavení v zaměstnání |
|
||||
Celkem |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
49,4 |
44,8 |
4,7 |
1,0 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
48,3 |
45,7 |
4,9 |
1,1 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
60,7 |
36,4 |
2,8 |
0,2 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
53,3 |
42,0 |
3,7 |
1,0 |
Muži |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
49,0 |
45,9 |
4,1 |
0,9 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
47,8 |
46,9 |
4,3 |
1,0 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
58,9 |
37,8 |
3,0 |
0,2 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
52,5 |
43,4 |
3,4 |
0,7 |
Ženy |
|||||
Úhrnem |
100,0 |
50,0 |
43,4 |
5,4 |
1,2 |
z toho: |
|
|
|
|
|
100,0 |
48,9 |
44,3 |
5,7 |
1,1 |
|
podnikatelé se zaměstnanci |
100,0 |
66,7 |
31,5 |
1,9 |
0,0 |
podnikatelé bez zaměstnanců |
100,0 |
55,0 |
39,2 |
4,1 |
1,7 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil - AHM 2017 |
|||||
Poznámka: Nejsou uváděny výsledky za pomáhající rodinné příslušníky, které mají nižší spolehlivost. |
Vysokou míru spokojenosti pracujících se svým pracovním uplatněním potvrzují i údaje o tom, zda by podnikatelé raději pracovali jako zaměstnanci, a naopak, kolik zaměstnanců by raději podnikalo. Počet podnikatelů ochotných pracovat v postavení zaměstnance činil 83,2 tis., tj. téměř 10 % všech sebezaměstnaných bez pomáhajících rodinných příslušníků. Počet zaměstnanců, kteří by raději podnikali, byl vyšší (148 tis.), v relativním vyjádření je však velmi malý a dosáhl pouze 3,4 % všech zaměstnanců.
Ve většině hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO byl počet zaměstnanců ochotných podnikat vyšší než počet podnikatelů, kteří by raději pracovali jako zaměstnanci. Výjimkou jsou pracovníci ve službách a prodeji, kde je počet podnikatelů, kteří by rádi pracovali v pracovním poměru vyšší než počet zaměstnanců uvažujících o podnikání. Obdobně je tomu i v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, v tomto případě je ale rozdíl malý.
Počet podnikatelů a zaměstnanců, kteří by rádi změnili své postavení v zaměstnání |
||||
|
|
|
|
v tis. osob |
Pracující |
Podnikatelé, kteří by rádi pracovali jako zaměstnanci |
Zaměstnanci, kteří by rádi pracovali jako podnikatelé |
Rozdíl |
|
Celkem |
|
83,2 |
147,7 |
64,5 |
CZ-ISCO |
|
|
|
|
z toho hlavní třídy: |
|
|
|
|
Zákonodárci a řídící pracovníci |
1 |
1,5 |
6,9 |
5,4 |
Specialisté |
2 |
9,6 |
23,7 |
14,1 |
Techničtí a odborní pracovníci |
3 |
10,4 |
23,0 |
12,6 |
Úředníci |
4 |
2,9 |
11,3 |
8,4 |
Pracovníci ve službách a prodeji |
5 |
33,0 |
23,6 |
-9,4 |
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství |
6 |
2,2 |
. |
-1,5 |
Řemeslníci a opraváři |
7 |
20,0 |
23,5 |
3,5 |
Obsluha strojů a zařízení, montéři |
8 |
3,6 |
25,5 |
21,9 |
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci |
9 |
- |
9,4 |
9,4 |
Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil, AHM 2017 |
Autor
Ing. Marta Petráňová, Ing. Bohuslav Mejstřík
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ
Tel.: +420 274 054 357; +420 274 052 203
E-mail: marta.petranova@czso.cz; bohuslav.mejstrik@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz