Nejvyšší soud v Německu vyslechne 5. července stížnost pětice euroskeptiků, kteří se ohradili proti snaze Německa účastnit se záchrany slabších členů eurozóny. Stěžovatelé se loni v květnu obrátili na ústavní soud s žádostí, aby zablokoval finanční pomoc Německa určenou na záchranu silně zadluženého Řecka. Soud ale tehdy jejich požadavek zamítl.
Proti poskytování finanční pomoci slabším členům eurozóny se postavila skupina akademiků. Je mezi nimi také emeritní profesor ekonomie Joachim Starbatty z univerzity v Tübingenu, který je známý svými euroskeptickými postoji. Akademici poukazují na to, že pomoc zadluženým zemím eurozóny je v rozporu s lisabonskou smlouvou.
Soud neuvedl, jak dlouho by proces mohl trvat. Není ani jasné, kdy by mohl být vynesen rozsudek. Právní experti ale tvrdí, že stěžovatelé nemají velkou šanci na úspěch. Akademici se především obávají, aby se kvůli finanční podpoře slabých zemí eurozóny z Evropské unie nestala pouze "unie finančních transferů".
Starbatty a další tři ekonomové německou vládu postavili před soud už v 90. letech. Tehdy napadli rozhodnutí vlády, že se Německo vzdá národní měny a místo marky zavede na svém území jednotnou evropskou měnu euro. Na tuto stížnost soud reagoval také odmítavě.
Stížnost k ústavnímu soudu mimo jiné uváděla, že pomoc Řecku není zakotvena ve smlouvách EU a kromě jiného by mohla zvyšovat tlak na růst inflace. Vzhledem k tomu, že pomoc schválil německý parlament, z hlediska ratifikace případ spadá do působnosti ústavního soudu. Parlament příspěvek Německa na záchranu Řecka schválil navzdory odporu veřejnosti.
"Jak už jsme loni upozorňovali, považujeme za vysoce nepravděpodobné, že bude soud riskovat, že v Evropě spustí dramatickou krizi, pokud by jednoznačně rozhodl, že podmínečné úvěry na pomoc periferii (eurozóny) jsou v rozporu s německou ústavou," podotkl ekonom banky Berenberg Holger Schmieding.
"Podle našeho názoru je ale možné, že by soud později mohl použít svůj verdikt u dosud nerozhodnutých případů. Aby členy německého parlamentu přivedl k jednoznačnější interpretaci případné smlouvy o ESM (Evropský stabilizační mechanismus)," dodal. Ratifikační proces se u ESM očekává na podzim. Podle Schmiedinga je také možné, že soud podpoří žádost některých členů parlamentu, aby měl parlament u poskytnutí záchranných úvěrů v rámci ESM de facto možnost veta.
Experti většinou tvrdí, že soud nerozhodne, že záchrana zadlužených zemí je protiprávní. Pravděpodobně by tím totiž zasadil tvrdou ránu eurozóně a zpochybnil samotný projekt jednotné evropské měny. Verdikt by měl patrně i katastrofální dopady nejen na Evropskou unii, ale i na pověst soudu. Proto lze čekat, že soudci nebudou mít při rozhodování jinou možnost, než žalobu zamítnout.