Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přináší na první pohled zajímavé, ale ve skutečnosti velmi nebezpečné změny

Dagmar Žitníková, v úvodu svého článku, konstatuje, že zdravotnické odbory, tuto novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, a změny, které ministerstvo zdravotnictví navrhuje, odmítly již v prosinci minulého roku. Tedy, v době, kdy ji odbory obdržely v rámci připomínkového řízení. Podle Dagmar Žitníkové obsah této novely vypadá, na první pohled, líbivě s tím, že zdánlivě zlepšuje péči o pacienty. Ale, po detailnějším rozboru, je zřejmé, že předkládané návrhy jsou základem pro změnu solidárního systému zdravotního pojištění a v kombinaci s návrhy na možnosti poskytování zdravotní péče v zahraničí také potenciálně snižují rozsah sítě zdravotnických zařízení v České republice.

Poté se Dagmar Žitníková věnovala rozboru jednotlivých návrhů, které obsahuje tato novela zákona o zdravotnickém pojištění. Načež konstatuje, že úvodem důvodové zprávy je deklarováno, že „novela přinese podporu prevence, zavede konkurenci mezi pojišťovnami, umožní českým občanům čerpat zdravotní péči v zahraničí, vytvoří nový fond a zruší rezervní fondy zdravotních pojišťoven“.

Fond prevence

Podle Dagmar Žitníkové novela obsahuje návrh na vytvoření fondu prevence, který se, podle ní, na první pohled, jeví jako velmi zajímavá nabídka pro pacienty, kteří budou zodpovědní za svůj životní styl a za své zdraví, ale přitom, ve své podstatě, přináší individualizaci osobních zdravotních účtů. V podstatě je postaven na principu má dáti, dal. Navrhovaná změna spočívající v „osobních účtech pojištěnců“ je jakýmsi předstupněm hrazené zdravotní péče a zavedení nadstandardů ve zdravotnictví. „Tímto návrhem dochází zcela k popření základního principu solidarity, na kterém je celý systém veřejného zdravotního pojištění postaven,“ konstatuje ve svém článku.

Podle zdravotnických odborů rovněž plnění předem daných parametrů v rámci podpory prevence, je v mnoha případech naprosto nereálné. Například u pacienta s vysokým cholesterolem se v praxi stává, že, ani přes přísné dodržování diety, se hladiny cholesterolu pacienta nezlepšily. Dalším parametrem je například stres či nedostatek spánku. Podle odborů je to stejné u mnoha jiných onemocnění, například u diabetiků či při snižování nadváhy. Přičemž pravidla pro čerpání si bude každá pojišťovna vytvářet sama. Načež tři procenta z objemu prostředků veřejného zdravotního pojištění, představují objem financí v částce 15 mld. Kč. Podle zdravotnických odborů bude, o tyto finanční prostředky, zkrácen základní fond zdravotního pojištění. Přitom vůbec není zřejmé, jakou ekonomickou návratnost zlepšení zdravotního stavu populace tento krok přinese. Velkým problémem je to například i v případě příspěvku na lyžařské výcviky či u některých léků. „V podstatě se jedná o to, že vláda a poslanci na jedné straně něco sebrali, konkrétně snížení FKSP, kde tyto příspěvky byly pravidlem, a na straně druhé, je, naprosto nesystémově, zvažují pacientům vrátit,“ dodala Dagmar Žitníková.

Konkurence mezi pojišťovnami

„Za 30 let fungování nového systému žádná konkurence není a ve zdravotnictví ani konkurence nemá fungovat. Smyslem systému má být spolupráce, která přinese co nejlepší péči o pacienta a pomoc potřebným. Zdravotní pojišťovny mají za úkol spravovat majetek s péčí řádného hospodáře, a tak se také chovají. V dobách přebytku hromadily na svých účtech finanční prostředky, které měly být využity ve prospěch pacientů, na zlepšení péče a zaplacení lidí, kteří péči poskytují,“ uvedla Dagmar Žitníková.

Podle zdravotnických odborů, při každém dohodovacím řízení, to je na jeho začátku, se poskytovatelé zdravotnické péče, ale tím i samy zdravotnické odbory, dozvědí, jak je systém veřejného zdravotního pojištění ekonomicky problematický, a proč není možné zvýšit úhrady. Dagmar Žitníková k tomu dále uvedla, že makroekonomické predikce zdravotních pojišťoven, za posledních 12 let, nikdy nevyšly. Podle ní systém veřejného zdravotního pojištění téměř vždy končil v přebytku, a to přes očekávané ztráty. Zároveň k tomu dodala, že dohody, mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, jsou chiméra. „Pojišťovny vždy tahají za delší konec provazu. Pokud budou jako příjemci peněz nejen výsadními plátci, ale i rozhodovateli, a navíc i správci nemocenské, tak jejich posílená role bude mít negativní dopady na nás všechny. Posílení role pojišťoven nás přiblíží k americkému zdravotnictví,“ charakterizovala Dagmar Žitníková blížící se situaci v českém zdravotnictví.

Přeshraniční péče

Podle zdravotnických odborů jde opět o věc, která se zdá, na první pohled, výborná. Jde o to, aby zdravotní péče, kterou nelze zajistit v České republice, byla dostupná v okolních zemích. Proto ministerstvo zdravotnictví navrhuje umožnit zdravotním pojišťovnám, aby si nasmlouvaly péči s přeshraničními poskytovateli. Podle Dagmar Žitníkové byla, tato právní úprava v předložené novele zákona, napsána nesrozumitelně, a zdravotnické odbory se obávaly, že dojde k vyplácení vyšších finančních částek, například za péči v Německu a Rakousku. „Ale na jednání s ministerstvem zdravotnictví jsme byli vyvedeni z omylu. Bylo nám sděleno, že to je jinak. Na příkladu nedostupné stomatologické péče nám byl celý koncept představen. Pacienti z příhraničí dnes jezdí do Polska a na Slovensko za zubaři, a systém úhrad je řešený individuálně. Ministerstvo chce nyní umožnit, aby zdravotní pojišťovny péči nasmlouvaly systémově,“ uvedla Dagmar Žitníková. Na její dotaz, zda tedy bude možné nasmlouvat se zahraničním poskytovatelem, například péči v nemocnicích, bylo, ze strany ministerstva zdravotnictví, odpovězeno, že ano, a že půjde o smluvní vztah mezi pojišťovnou a poskytovatelem s tím, že žádné bariery a podmínky, ministerstvo zdravotnictví, v zákoně nechystá. Po jejím upozornění, že může dojít k tomu, že pojišťovna nasmlouvá péči místo v Českém Těšíně v Polském Těšíně a místo v Brně v Bratislavě, bylo jí sděleno, že i toto bude možné. Podle ministerstva základním milníkem bude dodržení časové a místní dostupnosti, která je stanovena nařízením vlády. Načež Dagmar Žitníková dodala, že další dotazy zdravotnických odborů, ohledně nastavených parametrů pro kvalitu zdravotní péče, již, ze strany ministerstva zdravotnictví, zodpovězeny nebyly.

„Přeshraniční péče a kontext konce rámcových smluv zdravotnických zařízení je vražedná kombinace pro část poskytovatelů. Léta se tady buduje síť nemocnic, jsou to nadstandardně vybavená pracoviště. Přestože se v poslední době situace zhoršuje, tak stále máme jednu z nejdostupnějších zdravotních péčí na světě, a to se teď má změnit. Pokud zákon projde, tak pojišťovny dostanou neomezenou moc nad systémem a také bude obrovským způsobem posíleno jejich postavení vůči poskytovatelům,“ konstatovala Dagmar Žitníková ve svém článku.

Podle ní se také bude jednodušeji prosazovat transformace nemocnic. Zároveň k tomu uvedla, že ministerstvo zdravotnictví veřejně deklaruje, že ze současných 153 nemocnic, které poskytují akutní zdravotní péči, jich má zůstat 97. Současně konstatovala, že nabídka pojišťovny, že buď přijmeš transformační postup, nebo „půjdeš z kola“, se „neodmítá“. Načež zdůraznila, že obava poskytovatele, že nedostane nic, a že s ním nebude uzavřena žádná rámcová smlouva, a péče se může nasmlouvat jinde, bude obrovská.

„Ministr Vlastimil Válek se tváří, že nechce amerikanizaci zdravotnictví, že chce zlepšit dostupnost péče. Na straně druhé opakovaně sděluje, že musíme přistoupit na to, že se dostupnost péče bude jen zhoršovat. Z podstaty věci odbory na takový záměr nikdy nepřistoupí. Jsme přesvědčeni, že společnost se má vyvíjet, a ne se vracet. Tomu, co pan ministr sděluje, neodpovídá ani rétorika důvodové zprávy, kde se konstatuje, že všechny kroky jsou vedené s cílem zlepšit a zefektivnit poskytování zdravotní péče,“ uvedla Dagmar Žitníková.

Zrušení rezervního fondu

Podle zdravotnických odborů, je návrh na zrušení rezervního fondu zdravotních pojišťoven, snad jediná věc, se kterou odbory souhlasí. Ale i tento návrh má, podle Dagmar Žitníkové, „háček“. Totiž ten, že zrušení rezervního fondu, naopak kompenzuje zřízení fondu obecně prospěšných činnosti. S vytvořením tohoto nového fondu, zdravotnické odbory nesouhlasí. „Všechny navrhované činnosti, které by z tohoto fondu měly být v budoucnu financovány, tj. podpora financování tzv. rezidenčních míst v rámci předatestačního vzdělávání, podpora sledování výskytu infekčních i neinfekčních onemocnění a jejich předcházení, financování činností Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, by měly být financovány přímo ze státního rozpočtu, nikoliv z prostředků veřejného zdravotnictví, které jsou určeny na uhrazení nákladů poskytované zdravotní péče,“ uvedla ve svém článku Dagmar Žitníková, předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR.