Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2025 až 2027

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky (dále jen „Strategie“) byla zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb. , o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů. Strategie vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Klíčovým výstupem Strategie jsou pak závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, jejichž soulad se zákonem a prováděcí metodikou posuzuje Národní rozpočtová rada.

Výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice vycházejí vždy z určité výše strukturálního schodku. Pomineme-li přechodná ustanovení, stanovoval zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve svém původním znění strukturální schodek na maximálně 1 % hrubého domácího produktu. Fakticky se však výdajové rámce odvozovaly přísnější, zohledňující takzvaný střednědobý rozpočtový cíl, který je ukotvený novelizovaným zněním nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. S příchodem epidemie a požadavku pružnější reakce fiskální politiky byla výchozí úroveň strukturálního salda rozvolněna. Poslední změnu v tomto ohledu přinesl zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Ten stanovil pro roky 2024 až 2027 konkrétní hodnoty strukturálních deficitů, přičemž od roku 2028 by měla být účinná původní úprava fiskálního pravidla.

Vláda při projednávání loňské Strategie pro roky 2024 až 2026 přistoupila k vyšší fiskální restrikci, než požadoval zákon, a snížila výchozí hodnotu strukturálního deficitu o 1,45 procentního bodu. Tento postup, stvrzený zákonem č. 349/2023 Sb., zpřísnil nastavení výdajových rámců. Pro rok 2025 stanovuje zákon maximální strukturální schodek ve výši 2,25 % HDP. Pro další roky pak meziročně nižší vždy o 0,5 procentního bodu, tj. pro rok 2026 na 1,75 % HDP a 1,25 % HDP pro rok 2027.

Strategie byla schválena vládou České republiky dne 24. dubna 2024 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Výdajové rámce však lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat, ovšem pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav nouze, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma.

Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou (MF ČR a NRR, 2024). Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů veřejných institucí. Ty byly dne 16. dubna 2024 posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy , který je vyhodnotil jako realistické (VRP, 2024a, 2024b).

Ačkoliv rizika a nejistoty ohledně budoucího vývoje jsou značné, česká ekonomika by se měla pohybovat v tomto a příštím roce v záporné produkční mezeře, která by se na konci roku 2025 měla uzavřít. V letech výhledu by se pak měla produkční mezera zvyšovat až k hodnotám mírně převyšujícím 1 % HDP. Jednorázová a dočasná opatření by měla hrát roli jen v roce 2025, v letech výhledu pak žádná taková opatření neidentifikujeme.

Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl, resp. výchozí strukturální deficit, se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a státní fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené platným zněním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. U ostatních částí veřejných financí předpokládáme, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, které primárně budou determinovat místní vládní instituce.

Na základě těchto skutečností činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů pro rok 2025 celkem 2 364 mld. Kč, pro rok 2026 celkem 2 408 mld. Kč a 2 430 mld. Kč pro rok 2027.

Strategie v částech 2 a 3 odvozené výdajové rámce rozvádí o aktuálně platné finanční vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejných rozpočtů a zahajuje tím nový rozpočtový proces. Vzhledem k velikosti, resp. všeobecnému významu transferových a dotačních vazeb, je důraz kladen na finanční vztahy vůči územním samosprávným celkům a systému veřejného zdravotního pojištění. Tím jsou charakterizovány současné vazby k subjektům pokrývajícím většinu celkových výdajů sektoru vládních institucí.