Dnes nás čeká přísun zajímavých
dat z
Evropy i z
USA, řeč bude především o cenách, penězích v
ekonomice, ale i
rozpočtech spotřebitelů. Hlavní informací z evropského kontinentu bude meziroční vývoj peněžní zásoby
M3 v
eurozóně za březen, v souladu s trhem očekáváme
růst o 0,6 %, tedy mírné zrychlení oproti únoru (0,4 %) a hlavně pokračování v zajeté trajektorii od 2. poloviny
roku 2023, kdy došlo k obratu předchozího dlouhodobě klesajícího trendu. Zároveň budou vydány
výsledky průzkumu
inflačních očekávání v ročním a 3letém horizontu, také za březen. Očekávaná
inflace na obzoru jednoho
roku v posledních měsících klesala mírně
nad 3 % v souvislosti s již odeznívajícím
inflačním šokem a signály ze
strany ECB, že cenové tlaky bezpečně polevují. V tříletém horizontu tak trh předpokládá, že budou spotřebitelé očekávat snižování
inflace směrem k
cíli centrální banky, a že hodnota
inflačních očekávání v březnu poklesne z 2,5 % na 2,4 %.
Odpoledne pak přijdou makroekonomické údaje z
USA ohledně osobních financí. V případě nominálních
důchodů spotřebitelů, které zahrnují veškeré příjmy včetně
sociálních dávek, se v průměru očekává zlepšení o 0,5 % (oproti aktuálním 0,3 % v únoru). Ještě větší
nárůst se však očekává na výdajové
straně, kdy
spotřebitelské výdaje mají vzrůst o 0,6 % (přitom ale ubrat na dynamice z únorových 0,8 %). Pozitivní vývoj
spotřebitelské aktivity by tak mohl být dobrým znamením pro
americkou ekonomiku i přes její slabší dynamiku v 1. čtvrtletí.
Čtvrtek přinesl anualizovaný odhad mezičtvrtletního
růstu americké ekonomiky, který ovšem negativně zaskočil trh, když počítal s
růstem o 2,5 %, zatímco skutečná hodnota činila pouze 1,6 % (minulá dokonce 3,4 %). Hospodářství
USA zaostává i za
prognózou Fedu, který pro letošní
rok počítá s
růstem na úrovni 2 %. Nepomohla ani
spotřeba, která sice
vzrostla o 2,5 %, ale očekávání bylo rovněž vyšší (3 %). V souvislosti s
úrokovými sazbami však nelze očekávat, že by horší
výsledek ekonomiky v 1. čtvrtletí výrazně měnil pravděpodobnost zachování směru měnové
politiky, jelikož po odečtení volatilních složek
HDP zůstávají přítomné i
inflační tlaky v podobě silného prodeje tuzemským odběratelům.
Včerejší den byl také ve znamení hned 3 nových publikací našeho výzkumného týmu. Při příležitosti výročí 20
let od vstupu České republiky do
EU jsme vydali publikaci s názvem „Česko 20
let v
EU – bohatší, ale ne nutně odolnější“, která analyzuje dopad
vstupu do EU na ekonomiku, podnikatelské prostředí a společnost. Z výstupů lze „vypíchnout“, že Česko v
EU zbohatlo, ale v odolnosti příliš neposílilo, když některé naše
regiony ekonomicky divergují od průměru
EU. Zatímco zpočátku se Česko přibližovalo k
EU zejména posilováním kurzu, nyní konvergujeme především skrz ceny,
mzdy,
kurz koruny, a nakonec až prostřednictvím
přidané hodnoty. V rámci
V4 se pak těšíme největší
důvěře investorů.
Na akciových trzích včera převládal pesimismus reflektující převážně horší než očekávané ekonomické
výsledky.
Americký S&P 500 poklesl o -0,46 %,
německý DAX o -0,95 % a pražský
PX odepsal -0,32 %. Od začátku týdne jsou však všechny tyto
indexy stále v plusu.
Česká koruna včera posílila až k 25,10
EUR/CZK.